Naša legu je hrozně zvědavá a leze z terárka kdykoliv může. Moc jí v tom nebráníme, aby nebyla vystresovaná, ale v pokoji plném nebezpečí - představa, že se půjde podívat cože to máme k jídlu na stole u okna - míněn akvaristický stůl s dvěma akvárii, příjemné okoupání u parmiček, méně příjemné u závojnatek, bo tam je studená voda, obklopenými spoustou jídla - z leguáního pohledu, tedy (palma a maranthy a jiné zelené)... většinou skončí na kleci u agapornisů. Nic si z nich nedělá, oni si nedělají nic z ní, krom toho, že se jí vydají ždíbat zobáčkama (a mohli by chytit salmonelózu, říká se, nevím jaká je pravděpodobnost... ), mírně vystydne a dá se sundat... ale drápy má jak žiletky a semtam nějaký škrábanec je toho důkazem. Jenže, když má člověk doma zvířata, život je úplně o něčem jiném, než semtam škrábanci, chlupech a peří všude a tak... prostě je to fajn...
Sakra, chci být své vlastní zvíře!
A za to nehorázné rozmazlování můžete vy všici z TP! Tak... teď máme pořád nějaké tiky, jestli dost svítíme, jestli máme kvalitní lampu, jestli má dost vitamínů a Ca:P, dost rozmanitou stravu (kecám, tu má... a kvalitní vyprazdňování...) - když člověk vidí ty případy všude kolem...
Tak přeju málo bitek a zranění! Jo, jednou mě obluda rafla, nojo. Omylem. To máte tak, když nabízíte oblíbený kousek hroznového vína na dlani, že? Mea culpa, mea maxima culpa... hubu má jak diamantový řezák.