Ještě jsem chtěla dodat.
Smíšená terárka samozřejmě lze mít, pokud člověk trochu uvažuje, ale vždy je to riziko. Nikdy nemůžete vědět, jak se dané druhy snesou, jestli na sebe nezačnou útočit nebo se moc nevystresují. Ono je přece jenom něco jinýho rozlehlá příroda, kde se jistě potkají, než malé uzavřené terárko, kde se potkávají neustále. Proto každý rozumný člověk doporučí do terárka jen jeden druh. Ovšem pokud jste ochotna trochu riskovat (protože člověk nikdy neví co se stane), vůbec se toho smíšeného nebojte. Jen se pak holt nesmíte moc divit, když se něco zvrtne a o jeden druh přijdete. Jeden příklad za všechny … právě v terárku s lygoušem a lepidkama jsem vždy měla strašilky PSG183 - Sceptrophasma hispidula, nikdy nebyl problém (jak mladé, tak dospělé) … žila jsem v domnění, že ještěrky je prostě nevidí, a když už je vidí, jsou na ně moc veliké. No a teď jsem měla 3 odrostlejší, ale nedospělé strašilky v tom terárku a postupně mi začali mizet. Až jsem asi před 4 dny viděla lygouše, jak tu poslední chytl a udolal (strašilka velká jako on, tenká jako stéblo trávy … nesnědl ji – všiml si mě). Prostě to může bejt 100x dobrý, ale po 101 se to zvrtne a pak se člověk holt nesmí divit.