Prasata a lidé se dost podstatně liší v počtu chromozomů. Jistá vzájemná "evoluční vzdálenost" tvorbě hybridů účinně brání (i když geneticky modifikovaná prasata, upravená, aby u člověka nevyvolávala imunitní odpověď, by časem mohla být řešením pro pacienty, co obvykle umřou dřív, než vhodný dárce orgánů).
U G. carbonaria a G. denticulata je totožný počet chromozomů a od "karbonárky" je znám hybrid, dokonce s Asterochelys radiata. Jedním z důvodů vzniku kříženců v přírodě je nouze o partnery nebo zdevastované prostředí, kdy druhy obývající odlišný typ prostředí jsou "natlačeny" na sebe a kdy vzhledem k nemožnosti najít partnera vlastního druhu vezme za vděk jedincem z blízce příbuzného (lidé cromagnonského typu se patrně s neandrtálskými mísili...). Takhle vznikl asijský hybrid Cuora serrata jako kříženec mezi Cuora galbinifrons a Pyxidea mouhoti. Tedy dávat dohromady různé druhy jest "volovinismus", jak to označovali Voskovec s Werichem.