Tak ještěři vesměs majitele poznají. Leguáni mě "zdravěj" kýváním hlavy, když přijdu. Na nikoho jiného tak nereagujou. Ostatní zvířata vesměs reagujou na někoho, koho neznaj tak, že zalezou do úkrytu. Takže případným návštěvám pak ukazuju "prázdné" ubikace. Hadům to je vesměs všechno jedno, ikdyž někteří (třeba mamby, kobry) majitele rozpoznají.
Najdou se takoví. Jenže ten had je pořád had, a ikdyž je to kliďas a nechal by na sobě dříví štípat, tak se nelze spoléhat na to, že pro malý dítě neni potenciálně nebezpečnej...on je potenciálně nebezpečnej pak i pro svého majitele, může se třeba zplést. Je známo pár případů, kdy se had spletl a zaútočil na majitele, který manipuloval s kořistí a měl její pach. A ono pokud to je 5metrové zvíře, tak proti němu člověk nemá moc šanci, obzvlášť, pokud je drobnější (dítě, malá ženská nebo chlap- on je rozdíl, pokud člověk váží 45kilo nebo 85) A navíc často lidé, co maj 1 mazla by ve finále ani nevěděli, jak se zachovat, pokud by k útoku došlo. On sice ten had toho člověka potom nesežere (5 m had by zvládl tak to menší dítě), to ale neznamená, že ho nemůže ošklivě zranit, v horším případě i zabít.Takže takové ty historky, jakože někdo má doma pořádně macatou krajtu a ta se dívá s jejich dětmi na večerníček asi nejsou to pravé ořechové