Před pářením jsou neklidné, přestanou skoro žrát, pobíhají po ubikaci a hrabou, hledají místo na kladení a přehrabujou substráty. Někdy trochu zhnědnou. Ale na volbu substrátu nijak zvlášť náročné nejsou, nám kladly normálně do vaničky se směsí lignocelu a kůry. Ono je lepší jim dát kladiště a už je nechat být v klidu, když jste jí ten substrát pořád měnili, tak je možné že jste ji vyrušili na tolik, že se stresla a prostě to zadržela. Pokud už je teďka apatická a polehává, je ztmavlá, má v bocích hodně viditelná vajíčka a prohnutá záda s propadlinama (vylezlé kosti na kyčlích), tak už to je nejvyšší čas na veterináře.

Jinak normální kladení probíhá tak, že když to na samici přijde, tak na zvoleném místě v kladišti vyhrabe jámu často až na dno, otočí se zadkem a vyklade snůžku. Pak ji někdy ještě tlamkou srovná, zahrabe a zamaskuje povrch. Když se jí na vrch nahází třeba hrabanka nebo kousky mechu, tak je narovná přesně tak, jak byly před kladením. Pak se jde většinou napít a začne hrozně žrát.