"Snesla bych ještě toho leguána..." - to nezní moc nadšeně. Leguán potřebuje spoustu místa, světla a žrádla. A vody... Co do "ochočení", ta naše wobluda je mazel (a omlouvám se, má 140 cm, z toho +-100 cm ocas a ne naopak, jak se mi onehdá povedlo zplodit... ), ale jen relativně. Krom toho, dobře živený dospělý leguán je trochu těžkotonážní mazlíček. V létě se žrádlo dá krásně ošolichat lučními zdroji, ale v zimě to je nářez. Vyhřát a dost rozsvítit velké terárium taky něco stojí. Z ruky se krmí radši, než z misky, protože si s náma může hrát šarády a dělat drahoty. Rafnul mě jenom jednou, mea culpa, mea maxima culpa - od té doby nepodávám hroznové víno z ruky... Z ostatních plazů mám zkušenost akurát s jedním podvyživeným chameleonem a cáklou kočinčínou, startující po všem a po všech...
Každopádně přeju hodně štěstí při pátrání po "mazlíkovi"...