"Ochočení" vodních želv
máme skoro tři týdny doma dvě vodní želvy (asi t. scripta viz. foto) všechno je v pořadku žerou, plavou a vubec jsou hodně živí ale pouze v připadě že se na ně nikdo "nekouká" resp. pokud by jsme se přilížili k akvaterárku tak okamžitě skáčou do vody a schovávájí se za skalku co tam pro ně máme. Osobně si myslím, že si prostě jen musí zvyknout na nové prostředí ale chci se zeptat jestli jim to mužeme nejak usnadnit nebo naopak jestli neco co deláme to nemuže zhorsit? konkrétně mluvím pravé o tom jestli máme schválně k terárku chodit nebo ne. jestli je můžeme vytáhnout z vody aby si víc zvykali na nás? nebo naopak je co nejvíc nechat a nevšímat si jich?
jinak je zcela přirozené, že si ji chcete "ochočit", jsme prostě lidi a nestačí nám jen pozorovat,chceme se jich i dotýkat atd. moje je ochočená až moc, skoro vyskakuje z vody,když se přiblížím k akva, pořád by žrala. vzniklo to tak, že když jsem si ji dovezla z burzy, byla skoro na umření a skoro dva týdny nežrala! postupně začala nasekané moučné červy. no ajak jsem se kolem ní pořád motala, tak si zvykla a žrala mi zpinzety. teď ji normálně krmíme z ruky, granulky, sušený rybky... co se dá udržet.
" jsme prostě lidi a nestačí nám jen pozorovat,chceme se jich i dotýkat "
cocožeže??
tak asi nejsem člověk - co nadělám. mám totiž víc zvířat, která neošahávám. Buď to fakt nejde, nebo protože vím, že by to neocenila.
plazi se často dají krásně ochočit přes žrádlo. při spatření chovatele si přestanou říkat " pomoc, zase přichází obluda, co mi zase udělá?" ale "jupí, zase přichází žrádlo!" Anebo se moudře bojí jako mláďata a když dospějí, tak se jim povaha změní aniž by chovatel pro to něco udělal.
Ale jde mi hlava kolem, když se tu někdo každou chvílli ptá, jestli má zvíře brát do ruky, aby si na to zvyklo, to mě děsí. Ta úvaha, že si plazi opakovaným chytáním do ruky zvyknou na chytání do ruky, ta je hrůzostrašná a o to hrůzostrašnější, že je správná. - člověka kdyby obden znásilnili, tak si na to taky do jisté míry zvykne, a bude pak při tom čím dál víc v klidu, protože bude ze zkušenosti vědět, co má čekat a že to přežije, protože posledně to taky přežil. Ale správný způsob sblížení to fakt není.
To co tu píšete není vůbec pravda. Vodní želvička se dá ochočit. Jednu mám takovou doma. Když byla miminko zapadla mezi dva kameny a krk měla pod vodou. Tím pádem se nemohla nadechnout a když jsem ji takto našla byla už bezvědomí. Napadlo mě jen ji vytáhnout z akvárka a dát foukat ji vzduch do čumáčku po 12 minutách kříšení se Karel probudil a začal se pomalu hýbat. Od té doby za mnou chodí jak pejsek když jsem u akvárka a volám na něj nechá se pohladit a když ho výpustním z akvárka chodí za mnou jako pejsek. Je to roztomilé a neuvěřitelné ale je to tak podle mě se i taková malá želvička ochočit dá. Nebo možná je to tím že když byl Karel maličký a já mu, zachránila život zůstal mi vděčný a bere mě jako svou kamarádku. Nevím ale je tu úžasné 😃😍