K tomu snad jen to, že spodní vytápění u hadů bude, pokud už není, nejrozšířenějším vytápěním ubikací vůbec. Je prověřeno řadou chovů a prozatím nemám relevantní informace o nějakých škodlivých jevech či dopadech na zdraví zvířat. V budoucnu očekávám, že se objeví zprávy o větší či menší vhodnosti pro ty které druhy. Mě osobně ale z jistých důvodů a osobního přesvědčení nevyhovuje a tak jsem od jeho užívání upustil (jistou dobu jsem ho využíval u heterodonů). Jediné, kde ho akceptuji, je u velkých hadů, kde nelze zařídit odpovídající nahřátí klasickou cestou. Je dost možné, ale je to jen úvaha, že zdravotní vlivy mohou přicházet ruku v ruce s tím, co bylo zmíněno u želv. U malých hadů, s tělem o výšce pár cm se zvíře nahřeje relativně rychle a nemá potřebu na příliš teplém zdroji setrvávat dlouho, u zvířat s většími proporcemi je pro nahřátí třeba daleko více času a tak bych očekával i větší rizika, pokud není topný zdroj dobře regulován. Vycházím z popálenin třeba u zelených leguánů, nebo krajt, kde majitelé ponechávali přes noc spadnout teplotu třeba na 14C a zvířata se ráno tiskla na příliš rozpálené topné kameny dlouho. Vliv na toto chování měla především nízká noční teplota i to, že kameny byly na spínací hodiny a to bylo celé. Žádný termostat. Tam, kde je relativně vhodná teplota a zvířata se ke zdrojům netisknou zase dochází k brzkému opouštění místa a držení se někde poblíž, jak mi dělali heterodoni (na topném kameni 35-38C, opět bez regulace).
Skutečností je, že v racích jsou používané topné desky, kabely nebo folie, které se zvířetem obyčejně nepřijdou do styku a teplo prochází skrze plast. Ani teplota není nikterak vysoká, aby došlo k takovému ublížení. U guttat je to užíváno běžně, takže bych se toho nebál. Na druhou stranu - žárovka to není Ale to je jen můj názor, nikomu to nenutím.