A mimochodem - co na to sousedi, jsou-li jací? Velký papoušek = velký řev.
U velkého papouška není otázkou ani tak pořizovací cena zvířete, jako další náklady, hlavně dost velká voléra, a kvalitní žrádlo. A péče...
Jinak červenoramenného se mi povedlo jednou zažít, na pár měsíců "úschovy", byl docela pohodový, akorát ťchýni vždycky odpálil naslouchátko, když zaječel...
Ad mluvící papoušci - jako vždycky, je to zvíře od zvířete. Měli jsme andulky co zobák nezavřely, měli jsme andulky úplně tupý a máme žaka, který toho nakecá spoustu, ale asi jako malé děcko - musí se mu rozumět. Nejlíp mu jde asi "kočkó!" a "čičí!" - a pak vrh kukuřicí na terč, což je obvykle kočičí hlava. A pak mu jde ještě skvěle řvát "Spapáš!", když vidí něco k jídlu. A svádět na kočky oždíbané knížky v knihovně... jo, to je další věc - většině volně puštěné zvěře se těžko vysvětluje, že to či ono není určeno primárně k ukrácení jejich dlouhé chvíle či zvědavosti...
Jinak, k chovu velkých papoušků existuje docela slušná řada knížek, stačí nasvištět do knihovny nebo nejbližšího knihkupectví... dát do začátku pětikilo za pár kousků odborné literatury (která se pak mnohdy hodí i během dlouhého života vašeho budoucího svěřence) je minimální vklad...