Agapornýskové... agouši jsou velmi milí ptáčci, než se rozkoukají... ano. A když spí, jak jsou hodní, ani chleba nechtějí - ovšem musej spát pod hadrem a potmě. Přes den spí, oči zalepený, hlavy pod křídlama a furt melou zobákama... a přesně to, co dělá snad každý malý papoušek - přeřvávají televizi. Plus průměrný dřevokaz je proti nim totální loser v rychlosti jakou zpracovávají větve, dřevo, hračky... jediné, co je zatím přežívá jsou bidýlka z kávovníku, ale i ta už místy načali...
Jestli si chceš vyslechnout agapornise, vydej se v říjnu do Lysé nad Labem na Exotu... Nebo doporučuju výlet na překrásnou zříceninu Lichnice. Dole pod ní jsme objevili dům se zahradou, plnou voliér. Zábavné, když v horkém letním dni člověk kluše na vlak a na půl kilometru slyší řvát agapornise.
Co máte za psa, že je tak divoký? Nějakýho teriéra? Náš faraon je vysazený na ptáky a dokáže na voliéru s agoušema hledět a olizovat se půl dne, ale naštěstí ví, že nesmí. Kočky si na ní dělají pelech, agouši jim rvou srst... občas se tam usídlí leguán na procházce...
Hele, ono to půjde. Trochu trpělivosti, třeba si časem najdeš někoho podobně postiženého a pak se uvidí...