Tady přece nejde o těšení se ze smrti chameleona, jde tu hlavně o čistou radost z toho, že ono zvíře pěkně žere a s tím holt stojí za to se pochlubit. Krom toho furt lepší těšit se z toho, jak chameleona něco požírá a během chvíle to má za sebou, než tvořit blogísek o rádoby opečovávaným chámovi (co žije v nevětraný pixle, potmě a sotva leze), kterej umírá v úža péči třeba půl roku.