Při návštěvě jednoho malého Slovenského zverimexu jsem narazil na devenomizovaného chřestýše, nebyl nikterak dlouhý typoval bych ho maximálně na rok, ovšem jeho stav byl katastrofální. Terárium bylo nevyčištěné, po zemi se válely kousky staré svlečky, což mi napovědělo že se had nesvléká tak jak by měl, a dále mě úplně ohromila neschopnost obsluhy. Jeho kůže se nezdala v pořádku a všeobecné vypadal velmi zanedbaně. Skoro vůbec se nehýbal a byl enormě vystresovaný. Také jsem měl podezření (které se mi po sléze doma potvrdilo) i přes vyvracování doměnky obsluhou, že had špatně nebo vůbec nepříjímá potravu. Nemohl jsem se dívat jak to zvíře trpí a tak jsem ho koupil a převezl k hadům co už mám doma. Jakmile jsem jej umístil do terária byl velmi nejistý, ovšem tato slabost po několika týdnech vymizela, první týden vůbec nepříjmal potravu ovšem ke konci týdne druhého už požil mrtvé holátko, učinilo mě to velmi šťastným, poté už nebyly žádné problémy s krmením. Já jsem zásadně proti týrání zvířat, tím pádem i protí devenomizaci, ovšem myslím že potom čím už si prošel si zasloužil lepší život. Jaký názor na to máte vy? Co by jste dělali na mém místě?