Bergi: U rodu Boiga se ve Valentovi píše, že smrtnost není zaznamenána. Pokud je v té knize ještě jiná zmínka a pamatuješ si stranu, hoď to sem. Jinak jsem kdysi také o těch čtyřech úmrtích četl (dokonce z více zdrojů - patrně šlo o "sdílenou informaci"). Jinak si též myslím, že v kombinaci s alergickou reakcí je to možné.

Michal: Nepřiměřené reakce jaké popisuješ bych stejně přisoudil uštknutí, respektive pokousání. Spojení alergické reakce s panikou není určitě ideální. Jinak se to podle mě těžko prokazuje. Když si vezmeš množství pokousaných domorodců a často chybná identifikace (připouštím, že pro laického domorodce je to často všechno "had", takže není vyloučená záměna třeba s nějakým bungarem). Navíc dostupnost záznamů jihoasijských nemocnic bude asi oříšek. Plus spousta případů úmrtí, která se ani do nemocnic nedostala. Prostě případy lidí, které pokousal had. Naneštěstí vždycky když jsem u B. d. četl o případech úmrtí, tak nikde nebyl uvedený zdroj. A stejně tak průběh intoxikace (i když v jednom článku bylo, že šlo o alergické reakce - ten článek se mi teď nedaří najít a v archivu ho nemám). Prostě co se týče těch informací o úmrtích by mě zajímal zdroj. Myslím tím případy v rámci domorodého obyvatelstva. O úmrtí chovatele nevím. To se asi nikdy nestalo.

Jedovaté hady zatím nechovám, ale B. d. je jeden z mála, se kterými jsem měl tu čest (šlo o dospělého jedince). A to jsou ve dne klidné... Pěknej vztekloun to byl. Žádnej med. Strach a rozpaky rozhodně neměly v tom případě místo. Navíc bývají pěkně ostré už od mláděte. 40 cm prcek a valil to ven z terárka s otevřenou hubou. To jenom tak okrajově.