Ok. Zpočátku chci říci, že lidi mě moc nezajímají,spíše mě obtěžují. Celý život jsou pro mě zvířata prioritou.Když jsem se před nějakými dvaceti lety zamilovla do ještěrů, začínala jsem hodn špatně. Zcela jsem umořila leguána. Byla to pro mě veelká zkušenost, a tu dobu bych vůbec nechtěla vrátit. Pak jsem měla gekny, gekončíky atd, v pohodě jsem už odchovávala. Když jsem se rozhodla pro chamíky, možná půl roku jsm ležela v knížkách (blbost) a na různých webech. Až po této době jsem se odhodlala pořídit si prvního chamíka a po pár měsících pardálise, který byl velký jako dva nechty. Což to je jedno, zkrátím to. Moje kamárádka v Německu oragnizuje různé kongresa, jeden z nich byl tento plazí, k´de jsem měla možnost se zúčastnit. To, co zde píšu je za prvné z mých zkušeností, ale hlavně jsou to informace od lidí, kteří téměř celý život zasvětili chovu chamíků. Jsou to tedy debilové? Všechno mám zapsané a moc si těch jejich informací vážím. Když jsem psala, že jsem nikdy u mých chamíků neměla zdravotní problém, tak ano, měla. Jedné samičce otékaly oči. Vyhodila jsem tedy UVB a od té doby jí dávám déčko v kapkách. Je to jediná samička, které to dávám pravidelně, jelikož ji mám v kanclu a nemůžu jí "venčit". Koho mám doma, tak když je hezky, letím z práce je dát do venkovních klecí. To praktukuju od května do září a pak už jim dávám tekuté déčko pouze jednou za měsíc kapičku - listopad - duben. A nakonec musím říci , Ano, já stále budu dávat mým chamíkům rostlinnou potravu tak, jak dávám. Nikomu to nenutím, možná je to blbost, klidně dejte na rady slečny nebo paní Čtvercové!! Já s tím nemám problém.