My sladíme medem... Zatraceně drahá varianta, musím říct. Čaje pijeme většinou ovocný, zakápnutý trochou sirupu (cukr v jiné formě, plus lahodná barviva...) a kafe minimálně, oba skoro neslazený. Až si někdy připadám trapně, když vidím z Alberta vyjíždět lidi s vozejkama plnejma cukru, když je v akci a já jdu pro jeden... Zato zeleniny a ovoce a mlíka... to se natahám...
Taky mám dojem a vyznávám filozofii, že když je něco poživatelné a zvíře jeví zájem, šup tam s tím. U nás, vzhledem k převážně jaksi zelené stravě, to není zas tak těžký. Hlavně mám radost, že se náš žakouš prokousal z totální zapšklosti k tomu, že pojídá leccos z toho, co mu strčím a vylepšuje si jednotvárnou dietu ze slunečnic a kukuřice. Teď ulítává na hluchavkových květech, budu muset prozkoumat k čemu je hluchavka dobrá, mám dojem, že na nějaké ženské věci, ale budiž...
A zase si tu tlučeme hubu my normální, co dáme zvířatům všechno a nemůžeme spát s dojmem, že toho nemají dost (teda, aspoň já... přiznávám se, pořád vymýšlím nějaká vylepšení...) a ten, kdo dělá chyby mlčí. Kdyby se tu aspoň objevilo něco jako - Beru vaše rady na vědomí a polibte mi šos! Ale takhle?