Jj, na špice taky nedám dopustit...manžel kdysi měl vlčího špice, to byl úžasnej pes. Ale uštěkanej, paličatej a ostrej A je fakt, že se mu muselo občas dát najevo, kdože to šéfuje, ale jinak byl moc fajn.

Co se týče kníračů, tak ty měli několikrát sousedi rodičů a vždycky to byla hrozná hovada...což teda možná bylo tím, že sousedi byli hovada a asi by zkazili jakéhokoliv psa bez ohledu na rasu. NIcméně mi to udělalo poněkud záporný názor na knírače, no.

Co se týče vořechů, tak těch jsem měla za život několik, různých velikostí a typů. A pokud vořecha, tak bych už spíš doporučila nějakého středně velkého, odrostlého a hlavně dobře socializovaného, aby už bylo poznat, jaký ten pes je a co se od něj dá čekat...voříšci jsou moc fajn a já na ně nedám dopustit, ale co pes to originál platí v jejich případě mnohonásobně. Nedá se u nich moc předvídat, jakej ten pes bude, pokud to je štěňátko. Ale taky by ten pes samozřejmě neměl být zkaženej předchozím majitelem. Ono vyjít se dá s každým, ale u některých to chce dost pevných nervů, trpělivosti a přiměřeně pevné ruky. A někteří taky potřebujou dost pohybu a možnosti se vybít, je to hodně individuální...