Pojďte s námi za zvířátky...
Názory rodičů bývají zhusta vtipné, pravda. Nejlepší bylo za dob mého působení v nejmenovaném řetezci, co všechno sem nám vystřídalo v ubikacích! Přišla první rodinka - Jéééé, krokodýl!... přišla druhá rodinka - Fuj, tady je nějaká obluda, to je asi varan! ... třetí rodinka si tipla třeba toho, nóóó... chameleona... pubertální děvčátka ječela, že je tam určo háááád, fůůůůj... a leguán na ně hleděl a hleděl si svého a netušil, chudák, co je vlastně všechno zač...
Užovky je mi líto. Nedávno jsme jednu maličkou potkali na procházka, taková tkanička to byla a když jsme ji obestoupili a prohlíželi, tak na nás pouštěla hrůzu. Po omluvě a ustoupení z cesty nasvištěla do trávy a do potůčka... v životě by mě nenapadlo chytat ji a tahat domů...