Nevim proc by nekdo nemel chovat jedaky, jen proto ze ho proste jednou (nebo vickrat) seknou. To prestanete delat veskere cinnosti pac v duchu hesla - kdo s cim zachazi, tim taky schazi - je jasne, ze to neprezijete? Zivot je skratka nevylecitelna nemoc, nevyhnutelne koncici smrti...
Mam kolegu co choval jedose pres 10let bez jedine "nehody", pak to dostal tusim 6x (vetsinou v terenu) v prubehu cca 2-3 let po sobe a pak zase X let nic. Naposled asi tyden po tom co se mi smal, jak sem to zvoral... A je to zkusenej profik.
Mym predeslym prispevkem sem chtel rict, ze spolehat se na to, ze je statisticky mala sance aby me to raflo je hovadina. Proste kdyz to chovas, musis s tim obcas manipulovat. Tim sance stoupa. Kdyz s tema potvurkama delam taky mi neni vsecko jedno (pamatuju si co se stalo), ale strach to neni - spis respekt. Davam si vod ty doby sakra majzla a presto vim, ze jednou to zas neuhlidam. Jde o to, aby s tim proste clovek pocital, byl na to pripravenej a vedel co ma delat - jeho okoli taky.
Je to jako s letanim - nahoru se chce, ale dolu se musi. Za knipl taky nesedne kazdej a ten kdo sedne holt pocita s tim, ze to mozna nevyjde. To neni o delani si mindraku, nebo sebevrazednych sklonech. Je to o tom byt pripravenej na vsecko. Nic vic, nic min.