Koukám, veselo jak u nás. Kočkám denně vyhrožuju že je vlastnoručně upeču k večeři, agapornisům že je zplynuju, jen ten leguán je zlato. Prchl pouze dvakrát a to ho pokaždé hlídala ťchýně. Sranda, když se člověk vrátí pozdě večer z výletu, otevře dveře pokoje, rozsvítí a na žakouší voliéře sedí leguán a oba čumí. Pak Bertíček řekl "Čičičkó spáčko!" (Překlad: Vraťte toto zvíře, které není kočka, ale má také čtyři nohy, do jeho ubikace, prosím!), leguán se nechal sebrat a uložit na spací polici... podruhé to bylo vtipnější, protože to vzal přes stůl s kytkama a přes akvárium... nakousl pachypodium, ujedl trochu scindapsu, kousl si do dracény, uložil se na topení a usnul. Ťchýně děsně žasla, že terárko nezavřela.
Jinak běžně ráno lítám po domě nahoru a dolů a chytám jednu z koček - pořád tvrdohlavě zdrhají do baráku, ačkoliv se nakonec pouze někde zapasují a bojí se. Nejhorší je okamžik pátrání po Pacičce, lítání sem a tam, hledání v domě, na zahradě, na ulici... a kočka je zamčená ve špajzu, kam mi vlezla při ranní péči o zvířata. Závojnatky zase plivou vodu ven z akvárka, oblíbená zábava... osmáci vyhazují bobečky... krysa sežrala druhou krysu... agapornisové se na střídačku deset minut mydlej, hodinu usmiřujou a půl hodiny spěj a při tom všem neustále melou zobákem, nejvíc mluví ze spaní... morče od rána řve, že chce do ohrádky, že v kleci nebude, dokud není přendaný, pak dostane kopec trávy, zabublá jakože OK a dá pokoj, dokud neslyší cvaknout dveře, na což reaguje zuřivým pískotem nešťastného hladového opuštěného miminka - vzhledem k tomu, ze žako umí mlátit dveřmi a zjistil, že morče na to reaguje a je zlomyslník, mlátí dveřmi co chvíli...