Pamatuju, jak jsem v počátcích našeho členství v EU posílal letadlem jezevčíka do Rigy. Náš veterinář prohlásil, že není potřeba nic, tak jsem vyrazil z Brna do Ruzyně. Tam mě letištní veterináři vyvedli z omylu, tak jsem v SO odpoledne hledal po Práglu veta, kterej by podepsal papíry (přes známýho z Valmezu se povedlo). Pak ale nastal další problém - jak dostat milýho Rika do přepravní klece. Úplatek pomohl, Rik do klece vlezl a nový páníček vesele prošel odbavením. To byla poslední čtvrthodinka, kdy byl pes v kleci. V letadle si ho letušky prohlídly, pohladily, podlachnily a ... a pes strávil zbytek letu na kuchyňce u plný mísy dobrůtek.
To jen tak na odlehčení.