Mám podobnou zkušenost z doby, kdy si obvykle nejžravější had usmyslel, že bude fajn dát si dva měsíce hladovku. S tím jsem nějak nepočítala a dotáhla hromadu syrských křečků a potkanů. Také se k sobě hezky tulili, spinkali na hromádce...no standardní obrázek přírody, jak ji v pokřivených zrcadlech své mysli vnímají snad jen někteří potrhlí veganští, ve městě vyrostlí, skutečné podstaty přírody neznalí samozvaní rádobyochránci, kteří se ve volném čase starají o týraná myšata...
Běhali spolu v kleci, dělili se o jídlo...dokonalá idilka, krásně spolu vycházeli...celých pět dnů. Šestý den ráno už se jich třetina válela na podlaze s vyhřeznutými břichy.
Věřím, že některé druhy je možné spolu dlouhodobě chovat, ale shodneme se v tom, že to postrádá smysl.