Kajmanka dravá-poddruhy

.

Četl jsem, že C.s.rossignoni.

Dneska jsem to objevil, vypadá to jako důvěryhodný zdroj. http://www.chelydra.org/snapping_turtle_rossignoni .html
je to prý nejmohutnější a nejagresivnější kajmanka. Jestli někdo něco ví k tomu, tak to napište. Zajímá mě to, protože do budoucna bych si chtěl koupit přesně takovou do zahradního jezírka, ale nevím jestli nebude lepší spíš nejseverněji žijící druh.

ale nevím, píšou tam, že kajmanky jsou skvělý plavci, někde se zase dočtu, že jim v hluboké nádrži hrozí utonutí...

Nejlepší je asi jim dát na výběr, co se hloubky týče. :)

Naprostý souhlas!!!
Myslím,že pokud se dno jezírka bude volněji svažovat,tak ,aby želva mohla bez problému vylézt na mělčinu,tak může mít i 2m hloubku a ona si vybere,kde se bude cítit nejlépe.Vždyť ve svém prostředí taky nežijí jen v mělčinách,ale vydají se lovit i do hlubších vod.Asi bych to zase tak moc nehrotil jen musí mít možnost výběru.

co se týče pořizování, tak přeji hodně štěstí...vzhledem k tomu, že se jedná o poddruh (nebo samostatný druh- jak podle koho), který má oblast výskytu v Guatemale, odkud je zakázán legální vývoz a v Mexiku, odkud se sice začínají již zase objevovat tu a tam legální importy některých druhů, ale zrovna tyhle kajmanky tam jsou chráněné. A z Hondurasu se sice občas něco vozí, ale taky omezený počet druhů.

Co se týče toho zahradního jezírka, tak to je vysloveně tropický poddruh, takže jak už bylo psáno- možnost mít ho venku se týká pouze nejteplejších letních měsíců a když klesne teplota vody pod 18°C, musel by domů.

Pokud chceš mít kajmanky v zahradním jezírku, pořiď si nominátky. Ty venku vydrží opravdu od mrazu do mrazu. Co se týče hloubky jezírka, tak jsem je měla v jezírku hlubokém přez metr, ale s postupným přechodem v souš. Želvy s tím žádné problémy neměly...ale jak už tu bylo psáno, plavou dost špatně, takže musí mít možnost dobrého přístupu na souš.

Aha. no já myslel, že jsou běžně k sehnání všechny poddruhy (druhy). Nevadí, koupím jinou, stejně mám ještě dost času, protože jsem zatím v bytě a není tu místo pro další želvy :D A mít kajmanky v jezírku to je spíš takový můj sen. Ale za pár let ho doufám uskutečním :) A nominátky jsou co za poddruh?

Nominátní je Chelydra serpentina serpentina

Ok

Rekordní délka karapaxu je údajně 47 cm. Taky by mě docela zajímalo, co to bylo za poddruh.

Kajmanky stejně jako klapavky plavat umějí (mláďata zřejmě lépe než těžcí dospělci), ale raději chodí po dně. Utonutí hrozí v případě, že želvu hodíte do hluboké vody. Pokud není "nadechnutá" dělá jí problém vyplavat, protože želvy nemají plynový měchýř jako ryby. Myslím, že jezírko s rozdílnou hloubkou je ok, ale osobně bych volil třeba hloubku 50-60 cm a 20 cm mělčinu, ale zkušenosti s kajmankama v jezírku nemám (pouze akvárium :). Mimochodem Ch. rossignoni je teď považována spíše za samostatný druh než poddruh a silně pochybuji, že by se u nás dala sehnat, ale třeba se mýlím. Navíc je to želvy ze střední ameriky, tudíž v jezírku by měla trávit jen ty opravdu teplé měsíce. Oproti tomu Ch. serpentina serpentina stojí pár stovek a venku může být prakticky od května do září. Někdo tady na TP (tuším, že Aurifer) uvádí, že kajmanky měla v jezírku i když se na hladině pomalu dělala ledová tříšť.

Chovám několik desítek klapavek, takže jejich plavání neplavání mám částečně napozorováno... Plavbu jako u rodů typu Trachemys apod. nejde u klapavky čekat, jde vždy o takovou nezbytnou nouzovku k nadechnutí ve větší hloubce než je ona sama. Velký faktor hraje trénink a původní lokalita zvířete.
Kdysi jsem četl USA studii ohledně S. odoratus, kdy zjistili že drtivá většina pozorovaných kusů za rok nevstoupila hlouběji než 60cm. Ale existuje podložený důkaz spatřené odoraty v 6 metrech.

No i těch 60 mi připadá u želvy co má kolem 12 cm jako úctyhodný výkon. Já mám v akvárku u odoraty nějakých 20 cm vodní sloupec, ale taky nějaké kořeny atd, takže plavat nemá moc důvod. U kajmanky mám vodní sloupec nízký kvůli váze - je na takovém provizorním místě. Ale co se týče plavání/neplavání - co Ch. fimbriatus ?

U matamat jsem narazil na informace, že se to liší populace od populace, resp. záleží zda se jedná o zvířata z lokalit kde dochází k silným povodním, či oblastí, kde se jich to až tolik netýká. Hovořilo se o tom, že zvířata z lokalit, kde se setkávají s hlubší vodou, byť jen omezeně v průběhu roku, mívají lehčí krunýř a dokáží plavat, zatímco ty druhé nikoliv. Mláďata prý dokáží vzplývat pod hladinou jako suchý list. Obdobné chování však bylo pozorováno i po nakrmení nevhodnou potravou a jaksi proti vůli želvy..
Vlastní zkušenost mám v tomto nulovou. Matamaty, co jsem měl před lety v péči, žily v nádržích kde zkrátka jen vytáhly hlavu a pohodlně se nadechly. Krmeny byly také jak měly, takže jsem nepozoroval ani plynatost a potvrdit vznášení hodně malých mláďat na hladině také nemohu, jelikož se jednalo o zvířata s karapaxem 12 a více.

fakt je ten, že v přírodě jsme našli matamaty ve vodě hluboké 3/4metru a víc, takže minimálně některé populace plavat, nebo se aspoň dostat k hladině musí umět.