co se mi moc osvědčilo, je při zakládání kladiště smíchat substrát s trochou VERMIKULITU. vermikulit jednak pomůže uchovat železnou zásobu vody když substrát zapomenut vysychá úplně moc dosucha, jednak když to potom zase zaleju, tak se to nerozblátí a pak neseschne do tvrdýho škraloupu. a netopím jim, jsou v pokojový teplotě paneláku, takže to ani neplesniví

opravdu od té doby co to tak dělám nemám žádný problém, přestože dřív mi velmi často snůška šla do kopru, protože jsem prostě lempl línej to hlídat. takže jsem se následně dokonce úplně přestala vůbec starat o to, jakej substrát vlastně použiju a nejčastěj třeba vyhrábnu úplně hnusnou , rok ba i víc starou, hlínu z květináče nebo truhlíku za oknem nebo použitý substrát od zvířete, protože jsem líná jít pro něco čistýho a vhodnýho. A vždycky mám cvrčků jak mravenců v mraveništi, přestože jako kladiště používám malý kelímky, který jinak vysychaj rychle.

Mimochodem ze stejnýho důvodu vermikulit s úspěchem dávám /dávala jsem (místo tolik doporučovanýho a mnohem horšího ale levnějšího perlitu )nejcitlivějším kaktusům a sukulentům a zejména trpasličím nebo hlíznatým rosnatkám (Drosera), které žijí v trochu extrémních podmínkách průběhu půdní vlhkosti i substrátu a na rozdíl od "normálních" rosnatek nezvládnou trvalé blátivé mokro , ani nestojím o 99,9% úhyn jako když na ně ve volné přírodě příjde sucho.