Dobrý den,
s něčím podobným jsem se také setkal. Divné mi na tom byla ještě jedna věc, že skupina 1,2 vůbec nechtěla odchovat mladé. Když jsem takto přišel o jedno zvíře, byl jsem nucen zjistit, zda uhynul samec, nebo samice.
Zjistil jsem , že přežila samice i samec a tak jsem si odvodil, že jedna ze samic uhynula. Nevím proč jsem to tenkrát udělal, ale uhynulého jedince jsem otočil a zjistil jsem , že uhynul samec. Takže skupina 1,2 byla vlastně 2,1 ve které se neustále odehrával boj o samici.
Myslel jsem si že mám vystaráno a že jsem problém vyřešil i přesto že jsem o jedno zvíře přišel. Dokoupil jsem tedy jednu samici a po karanténě ji zařadil do páru džungaráků, jenže onen problém se opakoval znova.
Takže : založit skupinu 1,2 křečků, je nemožné, pokud spolu nedospějí od mladých ( toto je můj názor ).
V takovém případě sice nebude probíhat žádný boj o dominantní postavení ve skupině, ale s největší pravděpodobností dojde k příbuzenské plemenitbě, což je taky problém.
Vezmete - li v potaz, že křečci jsou samotářská zvířata, pak je jasné, že nejlepší chov křečků , je připouštěcí , tzn. chovat jedince odděleně.
Při odděleném chovu s připouštěcí metodou sice nebudete mít pravidelné odchovy, ale na druhou stranu vám takový chov nabídne dost výhod. Množství mláďat, která potřebujete získáte větším počtem chovných samic.
PB