chov poddruhů such. želv

To záleží na každém chovateli. Dobrý chovatel nekříží poddruhy. Přeci jen, když chci mít terrestrisky, tak je nebudu křížit s iberama apod

Souhlasím, že je to lepší. Ale právě, že jsem u různých i známějších chovatelů viděl na fotografiích v jednom výběhu různé poddruhy, tak mě zajímalo, jaký způsob u nás převažuje. :)

To se dá těžko říci, který způsob převažuje.
Za mě je nejdůležitější si želvu kupovat od chovatele ke kterému mám důvěru, který mi ukáže rodiče a chovné podmínky. Díky tomu mám alespoň přehled.
Je pravda, že v našich podmínkách to dost chovatelů neřeší a mají pohromadě jak různé poddruhy, tak i druhy želv, takže se o nějaké genetické čistotě u nich mluvit nedá. Proto také vznikají nejrůznější kříženci.
Další věc je pak to, že různé poddruhy od sebe rozezná většinou opět jen zkušený chovatel, takže nový majitel občas ani neví o jaká poddruh se jedná. To by ses divil, kolikráte jsem již viděl přeměnu T.h.h v T.h.b v pár sekundách

To zní logicky. Ještě, když si narazil na ty rodiče...napadla mě už párkrát také otázka, jak chovatel pozná samici, která danou snůšku snesla, pokud danou situaci neviděl, nebo ještě těžší případ, jak pozná ''otce'' při větším počtu samců? Když se musí poté rodiče uvádět v registraci.

Tak na samici pozná dle chování, že se chystá snášet...a buď to "vyčíhá",nebo "odváží" a pak hledá na "snášecím pahorku", nebo taky nenajde Dobrý je při zakládání výběhu dát pod drny vrstvičku bílejch šutříků,pak se dá poznat kde se hrabalo, což ale při třá 10 samicích a pár jamkách "zkusmo" už je pak stejně nepřehledný, ale do počtu tak 3 -5 holek se to dá poznat. Naštěstí si samice většinou oblíbí jedno místo a dá se chodit téměř najisto.
V papírech se uvádí data celé skupiny, takže "konkrétní" rodiče se neřeší, navíc samici téměř 100% odpáří všichni chovuschopní přítomní kluci . Takže pokud si popisuje vejce, tak "mamka" bývá jistá, otec nejistý.

Děkuji za ujasnění.