Dobrý den,
ještě bych dodal k hoblinám - o té pitevní zprávě vím, ale autor krom té pitevní zprávy zveřejnil i e-mail od odborníka přes plazy, který jasně říká, že hobliny by neměly v teráriu co dělat. To jest názor odborníka.

Navíc ono nejde jen o jeden případ, protože mnozí lidé dále želvu nepitvají (nebo spíše nenechávají pitvat), proto nepřijdou na příčinu úmrtí. U lignocelu na to lze přijít běžnými zobrazovacími metodami (rentgen nebo lépe MR - pokud se u zvířat tato metoda praktikuje), ale dřevo nasáká vodu, a pak má stejnou hustotu jako tkáň a ani na rentgenu ani na MR ho neuvidíte - u lidí se objevily případy, kdy nechtěně pozřeli párátko a lékaři nemohli přijít na příčinu - na MR ho neviděli a párátko si vesele putovalo střevy a způsobovalo komplikace (naštěstí u lidí většinou vyjde...).

Co se lignocelu s pískem týče - není to špatný substrát a co se problému se střevy týče - podle toho co jsem pročetl, mívají s ním problém pouze draví plazi (hadi a ještěři). Co se týče onoho jednoho případu, myslím si, že jen těžko jde dokázat, že ucpání způsobil přímo lignocel - ta želva mohla mít stovky různých chorob, které způsobily neprůchodnost střeva... Takže já preferuji toto uspořádání - na 1/3 oblázky, hned za tím na 1/3 hlína s pískem a za tím 1/3 lignocel s pískem - v takovémto uspořádání se jídlo s lignocelem nedostane do styku a želvě nehrozí ucpání střev. Výhřevná lampa je samozřejmě na lignocelem, protože je o dost vlhčí a odpar vody zvyšuje vzdušnou vlhkost. Já mám ovšem vnitřní prostor 2 x 1 m, takže vzdálenost mezi lignocelem a miskou s jídlem je asi 1 metr, takže mám opravdu jistotu, že se k jídlu lignocel nedostane, u malých terárií by to mohl být problém...