leguan zeleny
Ahojky,mám prosbičku. Přivezla jsem si zhruba ročního leguanka zelenyho aj s jeho terarkem. Lidi od kterych jsem ho dovezla na nej zrejme nemeli cas a trpelivost. Nenecha na sebe sahnout,okamzite utoci. Chtela bych poprosit o radu jak na nej. Setkala jsem se se dvouma nazorama. Kazdodeni kontakt, proste chytit,drzet a mluvit na nej a nebo pomale pozvolne prublizovani.
Kdyz mu cistim tera je vcelku v klidu. Jakmile se k nemu priblizim okamzite svihne a zacne utocit aj tlamickou.
Nerada bych neco zanedbala nebo podelala. Takze dekuji moooc za kazdou radu za kazdy nazor.
Když si počtete tady spousta článků o leguánech a jejich zvykání na člověka tak nejvíce má uspěch normální chov bez tahání, sahání. Prostě nejlépe si leguán zvykne tak že se nebudete snažit ho "ochočit" Maximálně krmení z ruky, leguán tak získá časem důvěru a potom se člověka tolik nebojí.
Ten názor "Chytit, držet mluvit na něj" je pěkná kravina. To se potom jeho strach mnohonásobně zvýší.
U mne chytit. Drzet a mluvit na nej pomaha... Je to proste ze strany leguana individualni.avsak kdyz na nej predchozi majitele nemeli cas. Tak radeji pomalu. Uvidite casem.
Teda zajímalo by mě, kdo zase tenhle nesmysl vymyslel. S leguánama nemám zkušenosti, ale už z logiky je jasné, že nucené držení a "mluvení" na leguána nepomůže. Je to zvíře, které nebude rozumnět, co se po něm vlastně chce. Bude to brát spíše jako útok nepřítele. A mluvení bude vnímat asi ještě hůř. Přirovnal bych to k tomu, když Vás někdo cizí náhle obejme, drží Vás, řve na Vás nesmysly a Vy netušíte co chce. Cítíte se tak v pohodě? Já bych rozhodně nebyl. Určitě poslechněte rady zkušených výše, kteří radí pomalý přístup.
S tou komunikáciou by som aj súhlasil.Leguán komunikuje svojim spôsobom - kývaním hlavy.Ako začiatok socializácie stačí v ruke lístok žrádla.Sadnúť do terka a čakať,prihovárať sa.Obzvlášť reagujú na ženský hlas...Odmenou môže byť šibnutie chvostom,okadenie.Každý lego je iný a kto sa bojí v budúcnosti veľkého,tak nech si ho nekupuje.
Správajú sa podĺa nálady.K uhryznutiu u mńa došlo vždy iba mojou chybou.Teraz mám iba 4. leguánov,každý má inú povahu.
Ten najmladší je najmilší.Je nebojácny a drzý,pre kus žrádla zbehne hocikam.Samice - nedôverčivé,niekedy zákerné.Dino - bez váhania zaútočila.Ked som dal preč 1 samicu,tak je to úplne iný leguán,akoby vtedy žiarlila na tú druhú.Tá je v novom prostredí kľudná a krotká.
Ja socializáciu neriešim.V terku je vanička,keď treba ,tak sa okúpu a dovolia mi v rámci terka s nimi manipulovať.Mimo terka - tam totiž prostredie nepoznajú sú divokí a bránia sa.
S ostatnými súhlasím: Ticho,teplo,tepláky,trs trávy....