Saga pedo chov

ságy jsem párkrát z dovči měla taky, z Černé Hory. Chov je +- stejný jako u sarančat (silně nasvícené síťové terárium, lokální zdroj s vysokou teplotou, ocení i UVčko), ale po jednom zvířeti, páč se mezi sebou napadají. Zelené mi nikdy nebraly, žraly mi hlavně cvrčky a šváby. Na podzim vždycky normálně vykladly do sklenice se směsí rašeliny a písku. Plánovala jsem vajíčka nechat v té zavařovačce a na zimu je dát do chladna, ale vejce mi vždycky celkem brzy odešly, takže z toho nikdy nic nebylo.

Díky za odpověď Právě rašelinu jako součást kladiště jsme hned zavrhli. Je kyselá. Uvažujeme spíš nad směsí výsevový substrát + písek. Byli bychom fakt rádi, kdyby se nám to povedlo. Už jsme uvažovali i o tom, dojet si pro pár petek zeminy na Pálavu, ale přeci jen to máme docela daleko

rašelina smíchaná s pískem má neutrální reakci, kyselá je jen čistá rašelina. On ten výsevový substrát je právě také většinou na bázi rašeliny. Substrátem to nebylo...

V tom případě hrají roli teplota a vlhkost. V jakých podmínkách jsi je zkoušela zimovat?

mě většinou ta vája během pár dní zplesnivěla, ale vždycky už po vykladení vypadala celkem divně. nevím, jak přesně mají vypadat normální vajíčka ság, ale srovnávala jsem to s vejci sarančí a kobylek, které normálně fungovaly a vylíhly se. Hmyz z obdobných biotopů. Tohle bylo uplně něco jiného, jako by nebyla "oplozená"...buď ty ságy nečetly, že jsou partenogenetické, a nebo ta populace z které jsem je měla možná zrovna nebyla.

Pravděpodobně to nebyla přímo saga pedo, která je jediná partenogenetická, ale jiný jihoevropský druh. Ty už jsou normálně pohlavní a vypadají skoro stejně.

ano, tím by se to vysvětlovalo. Samce jsem tam na těch lokalitách nikdy nenašla, ale to nic neznamená...

Měl jsem přímo saga pedo, vykladla, vajíčka jsem nechal být dva roky a stejně nic. Při pitvě jsem ale v některých našel téměř vyvinuté zárodky. Tak to letos zkouším znova a s větší trpělivostí.

tak hodně štěstí, držím palce

A jakým způsobem a v jakém substrátu jste inkuboval?

Vajíčka jsem měl v normálně zahrabaná v substrátu a občas vlhčil. Přes zimu jsem je zimoval ve sklepě a v létě občas vyhříval pod lampičkou. Ale spousta jich zplesnivěla nebo vyschla.

Před cca třinácti-patnácti lety o nich psal v časopisu Sklípkan J.Hromádka.Nic úspěšnýho.Potom se v nějakejch reakcích spekulovalo o extrémně dlouhé době líhnutí.(diapauza-dormance?).

No tak ono ve finále ani není jisté, jestli jí dotáhneme do dospělosti. Blbějšího bezobratlého s většími sklony k sebedestrukci jsem nezažila. Přes noc se svlékla a ač měla spoustu prostoru, stejně se natlačila mezi větvičky tak, že má ohnutá tykadla, zdeformované zadní nohy a ohnuté kladélko. Když bude žrát zkusíme to, jinak jde k preparaci rovnou. Celkově je to zvíře idiot...ale ono co čekat Každopádně díky všem za rady a pokud by vás ještě cokoliv napadlo, budu vděčná, pokud se podělíte. I kdyby to nevyšlo letos, příští rok to chceme zkusit zas

jo je fakt, že to jsou celkem jelita. Na to, v jakým trnitým křáči jsem je chytala v přírodě jsou docela těžkopádné a choulostivé na blbě vybavenou ubikaci. Pokud se jim dají větve s trnama, třeba jen blbý ostružiník, tak jsou schopné se i napíchnout, nebo někde zašprajcnout. Jedna z prvních co jsem měla se mi právě napíchla na trn a chcípla. Tak jsem ostružiník vyhodila a dala jsem jim tam jen nějaké větve na sezení a lezení jen tak, aby se nemohly napichovat a šprajcávat. Pak mi tak i fungovaly a kladly, ale prostě z toho nikdy nic nebylo...takže jsem se na ně po pár pokusech vybodla, páč mi přišlo blbý brát zvířata z přírody, aby pak v zajetí jen dožila a nepokračovala reprodukce. Ale tak třeba se Tobě zadaří, když ne letos, tak příště...držim palce a kdyby jo, tak dej vědět