Nemluvím o pet centu, ale o malém krámku, kde je prodavačka zároveň majitelka. Občas do zveráku jít musím, protože ne všechno kupuju na netu. Myslím, že, přemýšlím dost a je fakt, že se spíš vžívám do role zvířete než mrzkého člověka, který mě překvapovat nepřestává a asi nikdy nepřestane. Napsala jsem na Veterinární správu, jestli se s tím dá něco děla, když dle nového zákona už zvíře není věc.... Uvidím, co mi odpoví. Ještě bych chtěla dodat, že bych raději kůrky žrala, než prodávala ve špatném pet shopu, jelikož by mě to psychicky odrovnalo.