eutanázie pro chamiče
Dobrý den,
mám doma téměř 6 let starého chameleona, jeho stav je v posledních dnech už dosti špatný, zhruba čtvrt roku nazpátek sem ho musel přestěhovat do nízkého terária, protože se neudržel na větvi a stále padal. Dnes už celý den leží na jednom místě, cvrčky sem mu musel téměř násilím nacpat do tlamy, tím že nežere tak je skoro kost a kůže. V rámci jeho pohodlí, jestli se to tak dá nazvat, mě napadla myšlenka, zda mu to neulehčit a pomoci mu na druhou stranu lehce předčasně.
Na řadě jsou tedy hned dvě otázky:
1) provést eutanázii nebo ho nechat doživořit?
2) jestli provést, tak jak (mám k dispozici chloroform)?
Předem děkuji za odpovědi a doufám, že tato myšlenka/dotaz nikoho nepobouří.
Pozňa
jestli na to mas tak trapeni mu zkrati mrazak..
Byl bych spíš pro chloroform, nebo jiné anestetikum (halotan, isolfluran). Umrznutí není zrovna příjemné. Tady na teraporadně se dá najít popis, jak se krajta snažila fest dostat z tašky a mrazáku.
V 6 letech už má nárok, no..a pokud už jen leží a nežere, tak je zbytečné mu to natahovat. Pokud máš doma chloroform, tak můžeš ideálně chamíka uspat chloroformem a pak ho dát na mrazák, to je asi tak nejhumánnější.
Zdravím, domníval jsem se, že pro studenokrevné je snížení teploty ve stylu mrazák fyziologický proces a samotné zmražení je tedy nejhumánnější? Nebo je to vzhledem k rychlosti podchlazení tak rozdílné, že to způsobuje utrpení? Nebo se prostě neví a uspání je dobré aplikovat pro jistotu? Děkuji
Fyziologický proces to není. Ani u studenokrevného ani u teplokrevného. Každý tvor, když je mu zima se snaží zahřát. Lze vyzkoušet na vlastní kůži. A zkoušelo to třeba gestapo.
Uspání anestetikem má několik fází. První je částečný útlum mozku - excitace. Nedá se říci, že by to bylo utrpení. Na srazu teraporadny bylo hodně excitovaných anestetikem (alkoholem) a nikdo z nich si nestěžoval. Vyšší dávka anestetika vede ke zrátě vědomí a ještě vyšší ke smrti.
Zkoušet to na vlastní kůži je právě zbytečné, protože jsme teplokrevní a mně šlo o to, jak to vnímá studenokrevný. A jsou chvíle, kdy se studenokrevný tvor v zimě zahřát nesnaží, nýbrž upadne do letargie, při které evidentně netrpí a zřejmě(?) ani moc nevnímá. Jinak tuhle debatu neberu jako obhajobu vhození studenokrevných přímo do mrazáku, ale spíš jako dotaz na veterinární problém.
Mezi studenokrevným a teplokrevným rozdíl není. Oba těsně před smrtí moc nevímají. A je jedno jestli se jedná o podchlazení nebo třeba škrcení. To utrpení je v období mezi plným vědomím a ztrátou vědomí. A tato doba by měla být co nejkratší.
Říkáte to s velkou jistotou. Při vší úctě, máte to prosím nějak odborně podložené?
Fyziologický proces to rozhodně není. On je rozdíl mezi tím, zda zvíře hibernuje přirozenou cestou a na hibernaci se předtím nějakou dobu postupně připravuje. Potom ano, postupně usne a pokud mu při tom promrzne úkryt, tak může i zmrznout. Jenže pokud někdo hodlá provézt eutanázii mražákem, tak tam obvykle dává zvíře za plného vědomí, navíc vesměs druhy, které vůbec nehibernují a tudíž ani to klidové stadium neznají. A u větších zvířat než dojde k takovému útlumu metabolismu a ztrátě vědomí, tak už často dochází k promrzání externit a to je pěkně bolestivé. tedy ten stav, než tkáň začne odumírat. Navíc dotyčné zvíře, vložené na mražák v plném vědomí si uvědomuje, že je v nevyhovujícím prostředí kde hrozí smrt a bude bojovat o život, aby se odtamtud dostalo pryč. A bude bojovat tak dlouho, dokud bude moct. Což závisí na jeho velikosti. A to je pro něj obrovský stres.
Díky, Aurifer, takovou formu vysvětlení jsem si představoval. Čili před mrazákem určitě ještě chemická narkóza.