V chovech je to tak, že mláďata sice nejsou po jednom, ale chovatel se je snaží rozdělit po co možná nejmenších skupinkách, jak mu to jen prostor dovolí, protože i takhle malí se můžou začít rubat, kousat si špičky ocásků (a to dokážou i ve skupince po čtyřech apod.), vzájemně se stresovat a v důsledku toho můžou ti slabší ve skupince hůř žrát/slábnout/chcípnout. Pardálisové jsou v tomhle horší, než jemeňáci, kteří můžou bejt v pohodě spolu, dokud se nerozprodají.
Ve třech měsících už to nejsou takoví prckové, nicméně dva měsíce by to zvládnout mohli. Rozhodně bych ale dávala pozor na to, jestli samice v pohodě žere...