Na povaze nezáleží, dost je ovlivnitelná tím, jak se ke zvířeti majitel staví. Tak jak na začátku nedělají dobrotu přemrštěně velké nádrže v místnostech, kde někdo projde jednou za uherák, nebo nádrže s úkryty, stejně tak nedělá dobrotu tahat mládě proti jeho vůli ven a vnucovat mu koupel atp., protože to někde někdo napsal. Ono dospělé, navyklé zvíře, které už ví, co může od člověka čekat se chová jinak a jinak se s ním manipuluje, než s mládětem, které od vylíhnutí zná jen sourozence a několik překupníků, přes které se sem dostalo.
Dle sledování nemáte pohodáře a flegmatika, ale zvíře, které reaguje na nepřiměřené stres "vypnutím". Ale to už Vám psala Aurifer. Něco jiného je pokoušet se zvířeti nabídnout potravu z ruky, krmit ho a získávat si pomalu jeho důvěru a jiná věc je ho chytat jako predátor, cpát ho jednou tam jednou tam a pak mu dělat psychoanalýzy, zda je to cholerik nebo sangvinik. Když si u Vás rok chované zvíře, které si samo vezme potravu z ruky o své vůli samo vyleze z terária na kousek a pak se tam vrátí je něco jiného, než ho vyrvat z prostoru, který zná a považuje za bezpečný bez toho, že by se s tím co je za dvířky terária mohl seznámit sám a v klidu. Již Gábriš psal před x lety o tom, jak kontraproduktivní je nutit slunění na zahradě, vycházky atd. po dobu letních měsíců zvířeti, které pohodlně žije deset měsíců v prostoru svého terária. Majitelé se pak diví, že jim zvířata následně zdivočí, polámou si hřebeny, prsty, přijdou o kus ocasu, o škrábancích nebo kousancích ani nemluvě. Ale to už jsme tu probírali v jiném vlákně