Uštknutí Vipera renardii
Kdo nic nedělá, nic nepokazí. Chovatel jeďáků to tu a tam koupit může, o tom žádná. Spoléhat na to, že "mě se to stát nemůže" by neměl nikdo. Mě se "poštěstilo" zopakovat si, jaký je to pocit, když do těla pronikne solenoglyfní zub.
Předminulou neděli (22. 7. 2007) jsem v podvečer kontroloval hady. Na to, že to bylo po celkem zajímavém závodě o VC Evropy ve Formuli 1 jsem byl střízlivý. Protože jsem v sobotu před tím měnil substrát byla většina terárií zevnitř zarosena. U terária s 1,2 V. renardii jsem si všiml, že samec leží přesně v těch místech, kde jsem se chystal terko otevřít. Otvírání mám řešené systémem šikmých předních skel se silikonovým pantem nahoře.
Vím, jaké jsou tyhle zmijky rapli, jak doslova využíjí každou příležitost vypadnout z terária na zem a jak strašně rádi koušou do čehokoliv co se hýbe. Stejnej magor byla i nikolka. Takže jsem změnil místo uchopení skla, abych byl rukou cca 30 cm od hada, který navíc ležel tak, že měl hlavu za miskou s vodou. Nebo aspoň jsem si to myslel. Přes orosené sklo bylo hůř vidět. Jakmile jsem pohnul dvířkama terária, ucítil jsem na prostředníku levé ruky známý dotek. Samozřejmě jsem se lekl a cukl rukou zpět. Bohužel, zmijka visela na prstě, a já pustil sklo. To svou váhou milou zmijku téměř přepůlilo.
Kapka krve na špičce prstu mi dala najevo, že se had trefil minimálně jedním zubem. Trnutí prstu a cukatura navíc signalizovala, že to nebylo suché kousnutí.
Zmiják s přeraženou páteří ležel na zemi, já instinktivně terárko opět otevřel a obě holky se lezly podívat co se děje. Stál jsem v haďárně, v jedné ruce jsem držel dvířka, z druhé mi chcala krev a zmije se snažily vylézt ven. Naštěstí můj řev uslyšela žena a zmije narvala hákem zpět.
Co teď, nejprve proběhla konzultace s kolegou viperem, poté byla přivolána lékařka z ARO, která shodou okolností trávila u sousedů dovolenou. Dostal jsem Flonidan pro eliminaci případného anafylatického šoku a jal jsem se prolévat vodou a čajem. Vypil jsem za 2 hodiny snad 8 litrů vody a stále čekal co bude. Prst sice bolel ale téměř neotíkal, stejně tak, jako samotná ruka. Vlastně mě nic nebylo. Pro sichr jsem zavolal šéfovi, že možná ráno nepřijdu.
Spát se moc nedalo, ruka bolela a taky psychika nic moc.
Ráno jsem jel do práce a kolem oběda jsem zajel za doktorkou, aby mi vzala krev a poslala ji na rozbor. Moje obvoďačka měla dovolenou, tak jsem šel za zastupujcí lékařkou, mimochodem lékařkou, ke které jsem cca před dvaceti lety chodil. Celkem nechápala, když jsem ji popsal co se mi stalo, a že nechci žádné léčení (zatím), jen ten krevní test.
Vzpomínala, že už kdysi dávno jakési kousnutí léčila. Tak jsem se jí přiznal, že jsem to tehdy byl taky já a že už je to 17 let.
Druhý den jsem se dozvěděl výsledky testů. Všechny sledované parametry byly v normálu, pouze jsem měl zvýšené leukocyty. Další vyšetření krve po 5 dnech už bylo negativní ve všech pohledech. Po týdnu začala ruka strašně svědit a bolet na dotek, v loketní jamce se udělala jakási vyrážka, nicméně otok nebyl. Nedošlo ani k žádné nekrotizaci, takže žádné senzační fotky neuvidíte.
Dnes, tj. 15 dní po uštknutí je prst i celá ruka v pořádku, žádné jiné obtíže se nehlásí. Za celou dobu jsem na sobě nepozoroval žádné zduření či zbytnění lymfatických uzlin.
Takže, pokud tento průběh otravy mohu hodnotit, byť subjektivně, musím dát za pravdu některým autorům, kteří uvádějí renardii jako toxikologicky nevýznamnou. Nebo jsem měl jen štěstí.
Pěkné povídání o Vipera renardii je zde.
A jak to dopadlo s přeraženým zmijákem? První dva dny se téměř nehýbal. Bylo vidět, že žije, na okolí reagoval lehkým natáčením hlavy. Po pár dnech už byl schopen přeplazit terárium a po týdnu sežral cca 12g myš. Proběhla i defekace, tak doufám, že bude v pohodě.
Závěrem... že had špatně vidí je blbost. Tenhle se trefil na dobrých 30 cm do kusu prstu tak 1,5 cm² vyčuhující přes hranu skla velice přesně.
Tohle řešení skel má jednu výhodu, člověk je nezapomene zavřít, ovšem koukám, že i nevýhodu, když se zavírá rychle v nevhodnou chvíli. Jak řešíš při otvírání držení skla, to máš vždy jednu ruku zabranou držením skla, nebo jak? To mi u jedáků a i u jiných nepřijde ideální. A že had vidí dobře, mi dokazují každou chvíli, zblejsknou mě snadno na poměrně velkou vzdálenost. O lovu u některých ani nemluvě.
Chudák had .
S timhle typem zavirani mam, bohuzel, plne stejnou zkusenost. Mel jsem v ni krasneho smace Coluber viridiflavus - naprosotej klidas to byl. Jednou se ale nejak nasral a vyrazil mi po ruce - necekal jsem to, lekl se a pustil sklo - se stejnym vysledkem, je to dostal do za hlavu, takze hned na miste konecna. Od te doby jsem v nem mel jen zelvu a ted uz ho mam vyrazene. Bohuzel, clovek nemam sanci s timhle typem terarka mit volne obe ruce, takze jej ani nikde nedoporucuji. No nic, je faj, ze ti zmijak prezil. Zustanes u stejneho typu terarka i nadale? VH
Já tyto terária "objevil" u kolegy vipera a byl jsem tímto způsobem zavírání nadšen. Zvlášť u menších nádrží je to naprosto super. Dříve jsem zkoušel boční panty. Přední sklo se vlastní váhou svěšuje, manetické zámky odpadávají.
Používám tento typ zavírání (sklopku) na nádrže s čelní stěnou 30 resp 45 cm. Na větší nádrže dělám šoupačky. Tyto menší nádrže mám primárně určeny na oddělený chov jedinců menších druhů zmijí. Teď, jelikož nemám haďárnu dovybavenu podle svých představ dělám kompromisy. Např. v teráriu 45x50x35 bivakuje dospělý pár ammodytek a ve stejném teráriu trio renardii. Ale za chvíli se to, doufám, změní...
A to, že nemám volné obě ruce mi až tak nevadí. V případě, že potřebuji v teráriu manipulovat víc než jen vyndat misku s vodou či hovno, přemístím obyvatele jinam. Poté přední sklo zafixuju pomicí rozporky. Mám i dvě terária s přední stěnou 45 cm a šoupačkama a při otevření je vstupní prostor tak malý, že manipulace s hadem je docela obtížná.
S přihlédnutím na všechna pro a proti zatím u tohoto systému zůstanu.
OK :)V pohode, ja od tohohle typu ustoupil a mam vse na soupackach. I rychlejch a kousavej hadu nemam nejmensi problem :) A blaznive Dasie mi taky z terarka neskacou :)
VH
Zdravím. Jestli do toho můžu vstoupit; osvědčilo se mi u menších terárií vyklápění předního skla obráceně (tedy směrem dolů). A jsem s tím maximálně spokojený. Po odklopení nechávám dvířka volně viset na pantech. Teď zrovna si libuju u Sistruráků jak je to perfektní řešení (kvůli jejich nervozitě), že jsem extra pro ně udělal spodní sokl vyšší. Takže dělení předního skla takřka v polovině výšce nádrže, působí sice na pohled trošku rušivěji, ale pro manipulaci s těmato zvířaty je to perfektní. Dokonce si trofám tvrdit, že pokud bych někdy náhodou zapoměl zavřít nádrž s těmato zvířaty, trvalo by nějakou dobu, než by na to zvířata přišla a únikla. Každopádně to ale zkoušet nebudu.
To je dobry, to me nikdy nenapdalo :) VH
no presne hlavne diky tomuto typu zavirani jsem si v listopadu pomohl k ustknuti S.catenatus... Veskera teraria mam jiz resena panty na boku, pripadne posouvaci dvirka v listach.
Fotka castecne zhojeneho prstu po 14 dnech
(foceno mobilem)
Hada jsem nikdy nechtěl a tohle mi nanaláká.
Zdravím. Cituji: ...,,presne hlavne diky tomuto typu zavirani"...= tady máš RETARDO na mysli vyklápění dvířek směrem nahoru (jak je popisováno chovateli v úvodu přede mnou) a nebo jak jsem uváděl já; vyklápět směrem dolů. Při tomto způsobu otvírání mi vlastně vyhovuje, že ruka která otvírá terárium je kryta sklem dvířek. Po úplném otevření (když zůstanou dvířka zavěšena na pantu) mám už volné obě ruce.
viz.:fota. (omlouvám se za kvalitu fot a čistotu skel, ale fotil jsem to nyní narychlo čistě k tomuto účelu)