Přidat článek mezi oblíbenéZasílat nové komentáře e-mailem Embryonální vývoj suchozemských želv

Před časem jsem založil podobné vlákno v diskusi. Protože jsem dal dohromady pár dalších zajímavých fotografií, nechtěl jsem, aby téma úplně zapadlo. Následující článek je tedy sestaven "z vajec" několika druhů fotografovaných v různém stádiu vývoje. Přestože vývoj zárodku u všech suchozemských želv probíhá velmi podobně, liší se především délkou inkubace. Proto jsou jednotlivé fáze uváděné v desetinách celkového času potřebného k vývoji zárodku.

U suchozemských želv závisí doba od snesení vejce do vylíhnutí jedince na řadě faktorů. Těmi nejdůležitějšími jsou druh a teplota inkubace. Teplota inkubace ovlivňuje u želv (a nejen u nich) nejen celkovou délku inkubačního procesu, ale má vliv také na pohlaví (30). Nejkratší inkubační dobu při 31 a více °C má želva zelenavá (50-55 dnů), nejdelší pak pravděpodobně jihoafrické druhy s diapauzou a celkovou uváděnou dobou inkubace 200-250 (300) dnů. Na inkubaci může mít vliv například propustnost kyslíku skořápkou (okolní půdou, ve které je vejce uloženo) atd. Také výraznější fluktuace teploty v přírodě jsou příčinou, že se délka inkubace v přírodě obvykle až dvojnásobně protahuje proti ideálnímu stavu v inkubátoru. Pojďme se nyní podívat, co se vlastně ve vejci děje.

[snuska.jpg]
Obr. 1: Na fotografii je kladoucí samice želvy žlutohnědé (Testudo graeca ibera). Čerstvě snesená vejce mají narůžovělou barvu. Póry skořápky jsou ucpané tekutinou, ve které jsou vejce ve vejcovodech uloženy. Je to patrně důvod, proč se embryo nemůže vyvíjet již v těle samice, i když ta třeba i dlouhé týdny snůšku zadržuje. Zahrabáním vajec do hnízda dojde k obalení skořápky porézní zeminou, rychlému vysušení jeho povrchu a uvolnění pórů. Do vejce začne pronikat větší množství kyslíku, který odstartuje vývoj zárodku.

[embryoTH1.jpg]
Obr. 2: První fáze vývoje zárodku se projeví malou bílou skvrnkou na povrchu skořápky, která se postupně rozšiřuje na její celý povrch. Tuto změnu zbarvení můžeme ještě lépe pozorovat prosvětlením asi po 2-3 dnech po snůšce evropských druhů. U jiných druhů může vejce do této fáze dospět i za několik týdnů.
Rostoucí embryo vysuší povrch vejce, aby bylo lépe prostupné pro kyslík. To je také důvod, proč nesmí přijít skořápka do přímého kontaktu s vlhkostí – voda jinak ucpe póry a embryo se zadusí.

[embryo1.jpg]
Obr. 3: Na fotografii je totéž vejce v 1/10 vývoje. Vejce různých druhů suchozemských želv se tvarově i velikostí významně liší: zatímco vejce želvy žlutohnědé jsou často až kulatá, želva zelenavá snáší převážně mírně podlouhlá, nebo třeba želva skalní má vejce dlouze protáhlá, až dvakrát delší než široká. Hmotnost evropských suchozemských želv se pohybuje obvykle od 12 do 25 g.

[embryo12.jpg]
Obr. 4: Následuje série fotografií embrya želvy skalní (Malacochersus tornieri), které mi zůstalo utajeno v teráriu patnáct dnů, a teprve po této době bylo přeneseno do inkubátoru. Po této chladnější diapauze se obvyklá inkubační doba 180-200 dnů zkrátila na "pouhých" 115 dnů. První fotografie embrya odpovídá přibližně předchozí fotografii a 1/10 doby inkubace (bez diapauzy).

[embryo.jpg]
Obr. 5: Další fotografie je pořízena o den později.

[embryo2.jpg]
Obr. 6: Fotografie zárodku, u kterého se začíná objevovat systém cév prokrvující vnitřek vejce, je pořízena o pouhé dva dny po předchozí fotografii. Prokrvení má za úkol nejen shromažďovat živiny, ale především okysličovat krev jejím průchodem těsně pod porézní skořápkou. Tímto způsobem je zajištěno dostatečné prokysličení embrya v první fázi jeho růstu.

[embryo3.jpg]
Obr. 7: Bouřlivý embryonální vývoj posunul vejce do tohoto stádia za pouhé 3 dny od předchozí fotografie. V první třetině vývoje však může embryo relativně často z jakéhokoliv důvodu (velké kolísání teploty, vysoká teplota, genetické dispozice) zahynout. Viditelné struktury se rychle rozpadnou a vejce se vyčistí tak, jako by bylo od počátku sterilní. Je pravděpodobné, že tak končí značná část vajec prohlášených později za "sterilní"...

[embryo4.jpg]
Obr. 8: Jsme v 1/4 inkubace. Vajíčka plazů nemají oddělený žloutek od bílku blankou, proto je žloutek i se zárodečným terčíkem obvykle situován na dně vejce. Abychom nepoškodili vyvíjející se zárodek, nesmí se s vejcem v žádném období vývoje otáčet. V tomto vejci však zárodek zůstal po dlouhou dobu nádherně fotogenickým, protože se zachytil na boční stěně skořápky.

[embryo5.jpg]
Obr. 9: V čase 3/10 doby vývoje přestává být zárodek patrný. V této velikosti jsme schopni pozorovat i první pohyby. Embryo reaguje na prudké světlo záškuby, proto opatrně, aby si samo neublížilo. Zárodek se oddálil od stěny a bude nyní růst velmi rychle. Postupně vyplní celý prostor, takže se vejce stane nerůsvitným.

[embryo6.jpg]
Obr. 10: Na vejci želvy žlutohnědé můžeme přibližně v 1/2 inkubační doby vidět malou bublinu, která usnadňuje zásobení embrya kyslíkem. Už totiž nestačí pouhé prokrvení těsně pod skořápkou. Systém cév je postupně zárodkem vstřebáván, a tak prostup vzduchu skořápkou usnadňuje právě malá vzduchová kapsa, ze které kyslík difuzně prochází do těla zárodku celým jeho povrchem. Vzduchová dutina se postupně zvětšuje, zatímco zbytek vejce zůstává téměř neprůsvitný.

[embryo7.jpg]
Obr. 11: V poslední fázi vývoje embrya se vzduchová kapsa rozšíří a umožní pravděpodobně i první nadechnutí embrya po uvolnění dýchacích cest. Mládě si pak začne razit cestu z těsného příbytku ven. Domnívám se, že na velikost vzduchové bubliny má vliv vlhkost vzduchu v inkubátoru. Příliš vlhký vzduch neumožní dostatečné vysýchání obsahu vejce a vytvoření bubliny. Může mít proto možná dokonce negativní vliv na poruchy růstu embrya, které je nedostatečně zásobeno kyslíkem. Naopak příliš suchý vzduch způsobí předčasné vyschnutí obsahu vejce. Pro evropské druhy se jako optimální vlhkost udává 80-90 %.

[embryo8.jpg]
Obr. 12: Mládě nejprve prolomí skořápku rohovitým výrůstkem na špici zobáku. Později vystrčí přední končetiny a rozlomí zbytek skořápky. Celý proces líhnutí trvá obvykle 1-2 dny, mládě často odpočívá i spí. Nic však nelze uspěchat. Vejce, i když částečně narušené, poskytuje mláděti ochranu před predátory, infekcí a vyschnutím. Setrvává v něm nějakou dobu i poté, co skořápku rozlomilo.

[embryo9.jpg]
Obr. 13: Jakmile mládě opustí vejce, snaží se zahrabat do půdy a dostat se do vlhkého prostředí. V něm pak přijme celým povrchem těla velké množství vody, aby mohlo vyrovnat „pomačkaný“ krunýř. V přírodě nově vylíhlá mláďata setrvávají dlouhé týdny v hnízdě, někdy v něm snad i zimují. Prostředí vlhké půdy zajišťuje příhodné prostředí, protože mláďata jsou velmi náchylná na vysušení.

[embryo10.jpg]
Obr. 14: Čerstvě vylíhlé mládě má ještě nevstřebaný žloutkový vak, ze kterého čerpá výživu po několik dalších dní od vylíhnutí. Je třeba je udržovat v co nejčistším prostředí a poskytnout mláděti vodu a teplo obdobné tomu v inkubátoru.

[embryo11.jpg]
Obr. 15: Na fotografii jsou zachyceni tři různě staří exempláři želvy zelenavé. Největší jedinec je samice o hmotnosti ca 1,0 kg, ostatní dvě želvy jsou jejími potomky. Želva prostřední velikosti je roční mládě o hmotnosti ca. 150 g a nejmenší je čerstvě vylíhlé mládě o hmotnosti 15 g.

[http://www.sci.muni.cz/botany/salicornia/embryonal/ dvojhlav.jpg]
Obr. 16: A jako smutnou, ale mimořádně zajímavou rozinku nakonec tohoto dortu jsem dal fotografii obsahu nevyvinutého vejce, jehož vývoj se zastavil v 9/10. Zajímalo mě, co bylo příčinou úhynu mláděte, proto jsem je z vejce vypreparoval...

Nutno však říct, že většina zárodků svůj bouřlivý embryonální vývoj ukončí úspěšně a na svět vykouknou jako miniaturní zmenšeniny svých dospělých rodičů.

Související články

Vnitřní výběh pro suchozemské želvy
Želví stůl
CITES a chov suchozemských želv
Co žereš a piješ, želvo
Venkovní bouda pro suchozemské želvy
Inkubátor pro želvy

Předmět Autor Datum
sa mi zda alebo na poslednej fotke ma dve hlavi:?::-? INAK MAS KUR_A DOBREJ CLANEK:-)JSEM TO CET CEL…
Piarista 03.08.2008 00:29
Piarista
Krásně jsem si početla, už jsem předtím sledovala to vlákno z dubna a je skvělý, že se na něj naváza…
Tery 04.08.2008 09:31
Tery
Dobrý den, bylo by možné obnovit fotky u článků? Nelze je načíst. Díky :) poslední
dejwiks 26.06.2018 23:38
dejwiks

Krásně jsem si početla, už jsem předtím sledovala to vlákno z dubna a je skvělý, že se na něj navázalo,hrozně ocenuju snahu prostě si sednout a dát dohromady kvalitní a ucelenej text(tam kde studuji by to bylo na krásnou seminární práci a zápočet) ale co bychom pro želvy neudělali..;-)Pro mě velmi poučné, pořád se mi nedaří odchovat mládata,(to bude asi tím, že se mi nedaří sehnat samice:-( )ale je to moje velké přání a snad se to v průběhu let taky podaří.Přeji moc úspěchů v chovu a těším se na další články.

Zpět na články Přidat komentář k článku Nahoru