Tohle je "fakultativní" partenogeneze, tedy příležitostná partenogeneze v nepřítomnosti samce, možná nepřímo podmíněná dostatkem či přímo nadbytkem potravy (v zajetí obvyklá věc). Je to tedy taky už dva roky staré, navíc to není jen otázka Varanus comodoensis, ví se to také o Varanus salvator a dokonce o Physignatus cocincinus. Jenže u běžných druhů se nikdo nerozhodl dát do toho peníze, aby udělal DNA testování. U komoďáků je to už něco jiného - podle tohohle článku mají narození samci všechny chromozomální páry totožné, tedy vzniklé prostým zkopírováním chromozomů z 1n meiosí vzniklého vajíčka. Mechanismus, jakým dojde k takovému zkopírování se mi nepodařilo najít nikde popsaný a asi jde o jakousi odchylku, protože u obvyklých partenogenických ještěrů, jako u Darevskia unisexualis, armeniaca a dahli, Cnemidophorus sonorae, velox a neomexicanus, Gymnophthalmus underwoodi, Hemidactylus garnotii, Heteronotia binoei, Lepidodactylus lugubris nebo dalších druhů dochází v podstatě ke klonování - samice snese vejce, ze kterého se vylíhne další samice s totožnou genetickou informací, eventuálně pozměněnou nějakou náhodnou mutací. Mechanismus u varanů mohl vzniknout náhodně a dát jistou druhotnou evoluční výhodu - pokud se osamělá samice dostala do nového prostředí s dostatkem potravy, ze snesených vajec se může vylíhnout samec, se kterým se spáří a dá vznik nové populace druhu, která může eventuálně díky genetickému driftu dát vznik novému druhu. Tohle bude fungovat pouze v případě genetického určení typu "Abraxas" - ZZ-homochromozomy u samců a WZ-heterochromozomy u samic, jako mají ptáci (u těch to ale nebude), hadi, někteří ještěři, ropuchy a další. Odpovídalo by tomu to, že z neoplozené snůšky se vylíhla zhruba statistická polovina vajec, tedy z druhé poloviny vznikly WW-homochromozomní jádra vajíčka, ovšem takové uspořádání bude asi neživotaschopné. Je docela dobře možné, že tento mechanismus je častější, než se předpokládá, jen o tom nejsou doklady, protože bez DNA analýzy ho nejde odhalit a ta je drahá, navíc hodně chovatelů vajíčka od samice bez partnera vyhazuje bez pokusu o inkubaci...
Nám se vylíhlo mládě V. auffenbergi z vajíček od samice, která prokazatelně nebyla se samcem minimálně 2,5 roku (možná i déle, ale z hlavy nevím), takže pokud by nedošlo k tak dlouhému zadržení spermatu, tak by teoreticky mohlo jít o podobný mechanismus. Můj předpoklad vychází hlavně z toho, že v době kdy byla krátkou dobu se samcem, byla ještě poměrně mladá a vůbec nedocházelo k reprodukčnímu chování. První vajíčka (a zatím poslední, přestože už je to cca ke dvěma letům) snesla právě až po několika letech v jiné nádrži, kde byla pouze s jinou samicí (100% samice, protože druhá samice uhynula a byla pitvána). Z tuším 6 vajec se vyvíjela dvě. Nakonec se vylíhlo jedno mládě (druhé bylo nedostatečně vyvinuté uhynulé ve vejci), zřejmě jde o samečka (ale přesně nevím, hemipenisy mi zatím nepředvedl, nicméně to vypadá, že nějaké kapsy se mu tam rýsují). Bohužel z výše uvedených důvodů jsme gen. testy potvrzující tuto možnost nedělali. Takže jde pouze o dohad, resp. jednu z možností. V současnosti je samice chována společně se svým subadultním potomkem.
No, máte recht. Takovým čítankovým příkladem partenogeneze je vlastně už narození Ježíše Krista - jeho matka Marie přece také počala jako panna. Ale je docela možné, že si to tenkrát jen špatně vysvětlili. Jestliže počala, muselo do ní vstoupit určitě něco úplně jiného, než jenom Duch Svatý...
Počala z Ducha Svatého, tedy nešlo o čistou biologickou parthenognezi.
Kdo ví, jak to tenkrát bylo. Třeba se tomu tehdy opravdu říkalo Duch Svatý, ale dneska se tomu orgánu co vstupuje do pannenského lůna říká úplně jinak
Tak tenhle směr diskuze bych ukončil, protože se to zvrhává v cosi, co s herpetologií a teraristikou nemá nic společného. Jinak je zajímavý údaj o dalším druhu varana s tímhle typem parthenogeneze.
Obecně se dá říct, že jen u pár druhů obratlovců je partenogeneze známa, ale o těch ostatních nevíme nic. Můžem se shodnout že není obvyklá, ale absolutně vyloučit se podle mne nedá ani u ptáků ani u savců, včetně člověka. Nebo jo?
ptáků ani u savců,
\Nevím jak u ptáků, protože jsou si s plazy velice příbuzní, ale u lidí/savců to ani nejde.Nebo v tom nevidím, jak by se to udělalo, když TO všechno hned jde do vajíčka.Ale třeba se mýlím.Každopádně by to bylo dobrý, jak se vyhnout průseru z mladistvé nerozvážnosti.
Budeš se divit, ale i u savců (člověka), vzniká nový život oplodněním vajíčka. Pokud tedy popřem teorii, že děti nosí čáp / vrána.
nebo jiny ptak
vzniká nový život oplodněním vajíčka
Vždyť už tady o tom dobrou čtvrt hodinu hovoříme Mlho.Napsal jsem to, sice jednoduše, ale napsal.Právě říkám, jak by se to udělalo u savců/člověka.Ale u plazů by to snad mohlo být nějak jednoduší.Je to zajímavé..
Pořád mi uniká tvé odůvodnění že právě u savců to není možné. To víš, musíš mít se starší generací trpělivost.
Už se to někdy u savců stalo?Řekněme, že nevím, jak si to u savců představit, ale u plazů ano.Např.že člověk má stálou tělesnou teplotu, ale plazi proměnlivou.Dále metabolismus atd.Ale zase nechci to úplně vyloučit, protože nevím, jestli by to u savců šlo, pokud nejsou už nějaké případy a nedovedu si to pedstavit.Spíš by mě zajímalo, jak by se to udělalo u savců..
Ach Dasto, nejdřív vajíčka, teď teplota
Už se to někdy u savců stalo
Budeš se divit, ale partenogenezní vývoj embryí popsán byl, jen v popisovaných případech došlo k odumření zárodku během vývoje. U člověka je znám min. jeden případ kdy polovina buněk vznikla partenogenezí, to znamená, že došlo k dělení těsně před oplozením.
Tak proč jsi se ptal, jestli je to možné a jestli se to dá vyloučit, když jsi sem dal tyto informace, za které Ti tedy děkuji.
nejdřív vajíčka, teď teplota
Několikrát jsem napsal, že nevím a jaký je rozdíl mezi savci a plazy, protože se to u plazů stává, jak je vidět celkem "často".
Budeš se divit
Divím se, ale zajímalo by mě, kde jsi to četl nebo kdo to říkal.Pak bych tomu mohl věřit.O plazech je toho celkem dost a tomhle jsem ještě teda nečetl.
u nekterych mozna ano - necetl sem je vsechny, ale u nekolika druhu mysi z hybridnich zon byla popsana spontanni partenogneze... Bavili sme se o tom na prednasce o asexualnim rozmnozovani obratlovcu - vcelku zajimave tema
Škoda, že mi to nechce překládač nechce přeložit a já bohužel překladač nejsem.Je to zajímavé.
Tohle je "fakultativní" partenogeneze, tedy příležitostná partenogeneze v nepřítomnosti samce, možná nepřímo podmíněná dostatkem či přímo nadbytkem potravy (v zajetí obvyklá věc). Je to tedy taky už dva roky staré, navíc to není jen otázka Varanus comodoensis, ví se to také o Varanus salvator a dokonce o Physignatus cocincinus. Jenže u běžných druhů se nikdo nerozhodl dát do toho peníze, aby udělal DNA testování. U komoďáků je to už něco jiného - podle tohohle článku mají narození samci všechny chromozomální páry totožné, tedy vzniklé prostým zkopírováním chromozomů z 1n meiosí vzniklého vajíčka. Mechanismus, jakým dojde k takovému zkopírování se mi nepodařilo najít nikde popsaný a asi jde o jakousi odchylku, protože u obvyklých partenogenických ještěrů, jako u Darevskia unisexualis, armeniaca a dahli, Cnemidophorus sonorae, velox a neomexicanus, Gymnophthalmus underwoodi, Hemidactylus garnotii, Heteronotia binoei, Lepidodactylus lugubris nebo dalších druhů dochází v podstatě ke klonování - samice snese vejce, ze kterého se vylíhne další samice s totožnou genetickou informací, eventuálně pozměněnou nějakou náhodnou mutací. Mechanismus u varanů mohl vzniknout náhodně a dát jistou druhotnou evoluční výhodu - pokud se osamělá samice dostala do nového prostředí s dostatkem potravy, ze snesených vajec se může vylíhnout samec, se kterým se spáří a dá vznik nové populace druhu, která může eventuálně díky genetickému driftu dát vznik novému druhu. Tohle bude fungovat pouze v případě genetického určení typu "Abraxas" - ZZ-homochromozomy u samců a WZ-heterochromozomy u samic, jako mají ptáci (u těch to ale nebude), hadi, někteří ještěři, ropuchy a další. Odpovídalo by tomu to, že z neoplozené snůšky se vylíhla zhruba statistická polovina vajec, tedy z druhé poloviny vznikly WW-homochromozomní jádra vajíčka, ovšem takové uspořádání bude asi neživotaschopné.
Je docela dobře možné, že tento mechanismus je častější, než se předpokládá, jen o tom nejsou doklady, protože bez DNA analýzy ho nejde odhalit a ta je drahá, navíc hodně chovatelů vajíčka od samice bez partnera vyhazuje bez pokusu o inkubaci...
Nám se vylíhlo mládě V. auffenbergi z vajíček od samice, která prokazatelně nebyla se samcem minimálně 2,5 roku (možná i déle, ale z hlavy nevím), takže pokud by nedošlo k tak dlouhému zadržení spermatu, tak by teoreticky mohlo jít o podobný mechanismus. Můj předpoklad vychází hlavně z toho, že v době kdy byla krátkou dobu se samcem, byla ještě poměrně mladá a vůbec nedocházelo k reprodukčnímu chování. První vajíčka (a zatím poslední, přestože už je to cca ke dvěma letům) snesla právě až po několika letech v jiné nádrži, kde byla pouze s jinou samicí (100% samice, protože druhá samice uhynula a byla pitvána). Z tuším 6 vajec se vyvíjela dvě. Nakonec se vylíhlo jedno mládě (druhé bylo nedostatečně vyvinuté uhynulé ve vejci), zřejmě jde o samečka (ale přesně nevím, hemipenisy mi zatím nepředvedl, nicméně to vypadá, že nějaké kapsy se mu tam rýsují). Bohužel z výše uvedených důvodů jsme gen. testy potvrzující tuto možnost nedělali. Takže jde pouze o dohad, resp. jednu z možností. V současnosti je samice chována společně se svým subadultním potomkem.
No, máte recht. Takovým čítankovým příkladem partenogeneze je vlastně už narození Ježíše Krista - jeho matka Marie přece také počala jako panna. Ale je docela možné, že si to tenkrát jen špatně vysvětlili. Jestliže počala, muselo do ní vstoupit určitě něco úplně jiného, než jenom Duch Svatý...
Počala z Ducha Svatého, tedy nešlo o čistou biologickou parthenognezi.
Kdo ví, jak to tenkrát bylo. Třeba se tomu tehdy opravdu říkalo Duch Svatý, ale dneska se tomu orgánu co vstupuje do pannenského lůna říká úplně jinak
Tak tenhle směr diskuze bych ukončil, protože se to zvrhává v cosi, co s herpetologií a teraristikou nemá nic společného.
Jinak je zajímavý údaj o dalším druhu varana s tímhle typem parthenogeneze.
Obecně se dá říct, že jen u pár druhů obratlovců je partenogeneze známa, ale o těch ostatních nevíme nic. Můžem se shodnout že není obvyklá, ale absolutně vyloučit se podle mne nedá ani u ptáků ani u savců, včetně člověka. Nebo jo?
\Nevím jak u ptáků, protože jsou si s plazy velice příbuzní, ale u lidí/savců to ani nejde.Nebo v tom nevidím, jak by se to udělalo, když TO všechno hned jde do vajíčka.Ale třeba se mýlím.Každopádně by to bylo dobrý, jak se vyhnout průseru z mladistvé nerozvážnosti.
Budeš se divit, ale i u savců (člověka), vzniká nový život oplodněním vajíčka. Pokud tedy popřem teorii, že děti nosí čáp / vrána.
nebo jiny ptak
Vždyť už tady o tom dobrou čtvrt hodinu hovoříme Mlho.Napsal jsem to, sice jednoduše, ale napsal.Právě říkám, jak by se to udělalo u savců/člověka.Ale u plazů by to snad mohlo být nějak jednoduší.Je to zajímavé..
Pořád mi uniká tvé odůvodnění že právě u savců to není možné. To víš, musíš mít se starší generací trpělivost.
Už se to někdy u savců stalo?Řekněme, že nevím, jak si to u savců představit, ale u plazů ano.Např.že člověk má stálou tělesnou teplotu, ale plazi proměnlivou.Dále metabolismus atd.Ale zase nechci to úplně vyloučit, protože nevím, jestli by to u savců šlo, pokud nejsou už nějaké případy a nedovedu si to pedstavit.Spíš by mě zajímalo, jak by se to udělalo u savců..
Ach Dasto, nejdřív vajíčka, teď teplota
Budeš se divit, ale partenogenezní vývoj embryí popsán byl, jen v popisovaných případech došlo k odumření zárodku během vývoje. U člověka je znám min. jeden případ kdy polovina buněk vznikla partenogenezí, to znamená, že došlo k dělení těsně před oplozením.
Tak proč jsi se ptal, jestli je to možné a jestli se to dá vyloučit, když jsi sem dal tyto informace, za které Ti tedy děkuji.
Několikrát jsem napsal, že nevím a jaký je rozdíl mezi savci a plazy, protože se to u plazů stává, jak je vidět celkem "často".
Divím se, ale zajímalo by mě, kde jsi to četl nebo kdo to říkal.Pak bych tomu mohl věřit.O plazech je toho celkem dost a tomhle jsem ještě teda nečetl.
cs.wikipedia.org
Ano, bylo to popsano na mysich - ale vsechna embrya uhynula a byla postupne resorbovana...
Pánové, kde to je?
http://apps.isiknowledge.com/summary.do?qid=1&prod uct=UA&SID=R14mnld9m59H4pHn8C7&search_mode=General Search
Je tam 65 clanku a to jen u mysi...
Díky za odkaz.Mrknu na to
Není to uměle?
u nekterych mozna ano - necetl sem je vsechny, ale u nekolika druhu mysi z hybridnich zon byla popsana spontanni partenogneze... Bavili sme se o tom na prednasce o asexualnim rozmnozovani obratlovcu - vcelku zajimave tema
Škoda, že mi to nechce překládač nechce přeložit a já bohužel překladač nejsem.Je to zajímavé.