Substrát

Mnohokrát děkuji všem co vepsali své názory ale pořád nejsem pevně rozhodnut mezi štepky (mám hroznýše), rašelinou (lignocel jsem vyřadil kvuli ucpávání střev)a dlažbou vytápěnou topným kabelem. Ale co s tím pískem v rašelině? Proč se tam dává? Má rašelina desinfekční účinky? Četl jsem že v rašelině nepřežijí žádné škodné bakterie a žádní vnější parazité...

Rašelina má vyšší kyselost, proto má vcelku velké antibakteriální účinky, stejně jako přírodní (nepřesušený) rašeliník. Písek se do směsi přidávat nemusí, záleží na druhu hada, pod psohlavce dám čistou, protože tam udržuju vyšší vlhkost a ke korálovce ji dám s příměsí písku. Některým zvířatům vyhovuje čistý písek (Cerastes cerastes, C. vipera, Crotalus cerastes, z ještěrů třeba S. scincus, gekončík noční Eublepharis macularius aj.), jiné druhy ocení raději listovku s vyšší vrstvou listí (krátkonožka Ablepharus kitaibelii, slepýš Anguis fragilis), případně pokrytou mechovými polštáři a kousky natrouchnivělých dřev (Opheodrys aestivus, mlok skvrnitý, axolotli - Ambystoma sp.). Možností je spousta a je třeba brát v potaz potřeby zvířete. Rašelinné substráty s příměsí písku patří k těm nejuniverzálnějším, proto ta oblíbenost. Dřevěné štěpky se hodí spíše pod stromové hady a ještěry, u kterých chceme udržovat vyšší vlhkost, ale nehrozí nebezpečí náhodného pozření.

Zdravím. V současnosti jsem začal u hadů (zatím tedy jen u Agkistrodon c.contortrix a Sistrurus mil. barbouri)používat jedlovou kůru. Je to substrát co se rizika spolknutí týká, srovnatelný s dřevěnými štěpky.Zatím jsem s tímto substrátem maximálně spokojen. Dokonce bych řekl, že vzhledem ke svojim vlastnostem a zbarvení je pro ploskolebce přirozeným.V současnosti mám v úmyslu tento substrát použít i u několika druhů korálovek.Píšete zde o možném riziku polknutí dřevěných štěpků a následných zažívacích potížích. MÁTE S TÍM NĚKDO OPRAVDU NĚJAKOU OSOBNÍ NEGATIVNÍ ZKUŠENOST??? Né jenom zde prezentovat převzaté názory.Tohle znám z názorů na použití hoblovaček. Doposud jsem třeba u hondurensisek (u tohoto druhu celkem 7 let)a krajt královských(víc než 12 let)používal hoblovačky,a ačkoli tento substrát je často prezentovaný jako hodně nebezpečný (právě pro jeho možné polknutí), přesto nedám na jeho praktičnost dopustit.A to jsem přesvědčen, že tu a tam k polknutí nějaké té hobliny muselo dojít. Myslím si, že nějaká rizika z polknutí hrozí z kteréhokoli substrátu. Obráceně jsem přesvědčen, že když už se podaří hadovi něco ze substrátu spolykat, pak to obvykle opět vyjde ven při defekaci.Pokud bych se tomu chtěl vyhnout, musel bych chovat zvířata absolutně bez substrátu.Akorát mi zaráží názor na lignocel.Lignocel jsem nikdy nezkoušel, takže zkušenost s ním nemám. Pokud ale existuje opravdu možnost ,,nabobtnání" v žaludku, pak je použití tohoto substrátu pro hady o to nebezpečnější.

Zdar,nestih jsem všechno pročíst ale řeknu Vám jedno,já měl krásného Boa C.Imperator a ten zemřel na to,že se mu při lovu dostala do tlamy pilina(dřevěné hobliny nebo jak to je v dotazu)Takže každý den za veterinářem,měsíc ho měli na ošetřovně pak nám ho vrátili s tím,že už to bude dobré..do měsíce mi umřel. Takže rozhodně né toto.Od té doby mám pod hadem jen lyno,nebo korkovou podložku.

Ahoj. Jsem rád, že se ozval někdo s osobní zkušeností.Takže, nějaký zánět??? A postižené místo bylo v tlamě, a nebo hlouběji v zažívacím ústrojí???A bylo užito nějakých ATB???

Bylo to v tlamě a měl hnusný zánět.Používal jsem mastičku od lekařky ale nepomohla

K poranění sliznice tlamy může dojít prakticky vždy, problém spíš byl ve způsobu léčby, zánět v tlamě běžně smrtí nekončí. Ne každý veterinář dokáže dobře léčit plazy. Na hoblovačkách jsem měl léta větší Elaphky a nezaznamenal jsem naprosto žádný problém, takže bych to nesváděl jen na použitý substrát.

tak jak mi to vysvětlíš?Prostě se mu zadřela do tlamy při ovu miší.

Tady není co vysvětlovat. To, že u hadů v zajetí se občas vyskytuje stomatitida je dávno známá věc. Osobně znám X případů, za dobu co hady chovám kdy došlo ke stomatitidě, a to i v teráriu bez substrátu.Jde jen o to, jak velké riziko poranění vnitřku tlamy přináší použití tohoto substrátu. V tomto případě oněch hoblin.Já z vlastní zkušenosti tvrdím, že riziko úrazu, spojené se zánětem v tlamě není při použití hoblin o nic větší než u jiného substrátu.Prostě to, že se občas had v teráriu zraní, a třeba při onom lovu potravy se stává.Jak ale uvedl krokodýl, předemnou - léčba zánětu v tlamě už dnes není tak problematická, jako ještě před léty. Opravdu - je pravdou, že schopný veterinář, pokud tedy k němu přijdeš z hadem včas, dokáže toto onemocnění vyléčit.A nakonec, i to, že některý had na následky úrazu občas v teráriu i uhyne - je běžné.Možná to bude znít morbidně, ale já snad neznám chovatele kterému by nic neuhynulo.
PS: To jestli jsou hoblovačky opravdu rizikovějším substrátem, mi přesvědčí jen více případů osobních negativních zkušeností.

Zatím mám zkušenost s hoblinami, na kterých jsem odchoval Elape schernski a teď jsem díky přečtení této diskuse na pochybách, co dát pod Python regius, kterou mám pár dní. Hobliny nejsou moc estetické, takže jsem jí dal lignocel. Takže teď zkusím dát drcenou kukuřici, nebo rašelinu. Máte s tou kukuřicí někdo zkušenost?

Mám pod nima už 5 let lignocel, bez jakýchkoliv problémů. Ovšem krmím je mimo terária, už jen z toho důvodu, že mám hady v každém terárku po dvou. Chovatel, od kterého jsem je jako "mimina" kupovala, měl a má dospělé p. regius cca 10 let na hoblinách a o žádném problému se nezmiňoval.