já jsem se se svým legem taky dost potrápila, stálo mě to spoustu ran ocasem a spoustu bolestivých kousnutí
ze začátku se dal brát alespoň do ruky, ale čím byl větší, tím byla manipulace s ním horší, nakonec jsem se přestala snažit a dostával jen žrádlo a vodu. dokonce jsem to po roce vzdala natolik, že jsem rozhodila sítě a chtěla ho dát pryč, ale pak jsem se přestěhovala, lego měl najednou pro sebe pokoj, kde mu okolo terária nikdo necoural, nakonec jsem přistoupila k tomu, že mu nechám terárium otevřené, to si myslím že byl zlomový bod. myslela jsem že bude neustále courat po pokoji, že ho budu někde nahánět, ale ne, stačí mu pocit, že není zavřený a z terárka se téměř nehne. po tři měsíce, jsem den co den k němu chodila asi tak na 15 min (ne víc, pak už začal být podrážděný) a jen tak jsem ho drbala na boku. zvykl si na dotek. po dvou letech jsem ho mohla vzít normálně do ruky, aniž bych měla ruce rozdrápané do krve. taky pomohlo, když jsem mu v koupelně napustila teplejší vodu (do sprcháče) a nechala jsem ho se v klidu vykoupat (koupání si zamiloval), pokud chtěl z koupelny, musel kolem mě, protože jsem seděla mezi dveřmi. taky pomáhá krmení z ruky, bude tě to stát pár kousnutí, ale pak je to fajn pocit. ještě dnes po třech letech to není úplně ono. jde to opravdu pomalu a chce to hodně času a hodně trpělivosti, ale pokud ti můžu poradit určitě to nevzdávej!!!