Suchozemské želvy a živočišné bílkoviny
Vzhledem k současnému trendu nepodávat živočišné bílkoviny v krmných dávkách ani v minimálním množství, bych rád upozornil na následující skutečnosti, a případně je konzultoval.
Mám to štěstí, že mohu dlouhodobě pozorovat větší skupiny různých druhů suchozemských želv. Na tomto základě jsem došel k názoru, že například Testudo hermanni vykazují neutuchající snahu o zpestření vegetariánské diety a to jakýmkoliv způsobem. I v deštivých chladnějších dnech, kdy nejeví zájem o jakkoliv kvalitní zelené krmení, trucují a pospávají, se spolehlivě probudí k činnosti, v případě, že jim třeba neprozřetelně vleze, a oni ho objeví, do výběhu hlemýžď, žížala, v podstatě cokoliv co mohou „dohnat“. Objeví-li například mraveniště s kuklami, vyberou je přes útoky mravenců všechny. I želvy, které jsou v té době zalezlé v domcích vylézají a mají snahu se, většinou pozdě, připojit k „lovu“. Rozhodím-li do výběhů například pár granulí pro psy, zcela spolehlivě každou objeví a to i granule zapadlé v trávě. Zkoušel jsem dát granule i na místa opravdu těžko přístupná, případně skrytá a vzdálená, objevili všechny. Takto se typický býložravec prostě nechová.
Vychází mě z toho jediné, Testudo hermanni je býložravec se značnými sklony k všežravosti.
Přidávám jim proto občas do krmné dávky i nějakou tu živočišnou bílkovinu.
Z mnou chovaných druhů by se dalo udělat pořadí želv vyhledávajících živočišné bílkoviny a želv, které takové krmení odmítají případně je nechává vlažné.
Následuje druhá část, jelikož jsem se tak rozepsal, že mě to sem nechce pustit.
Testudo hermanni boettgeri i hermanni – vykazují značnou snahu o získání živ. bílkoviny
Testudo graeca ibera – mají velký zájem
Testudo horsfieldi – to samé
Geochelone elegans – to samé
Testudo marginata – neprojevují výraznější zájem, nejsou-li na takové krmení zvyklé. Na
přírodních lokalitách jsem viděl jedince, kteří cíleně vyhledávali čerstvé
kozí bobky
Geochelone radiata – to samé bez těch bobků
Malacochersus tornieri – to samé
Geochelone pardalis – nemají v podstatě žádný zájem(čerstvá travička je lepší)
Pyxis arachnoides – nemají zájem, ovšem výrazně preferují ovoce a zeleninu, mají-li možnost
Tedy stravu s vyšším obsahem cukrů.
U Geochelone carbonaria váhám zda vůbec mezi typické býložravce patří, její všežravost je všeobecně známá.
Upozorňuji, že nechci nikomu vnucovat způsob chovu, každý má ten svůj jistě ověřený, jen bych rád porovnal svá pozorování s ostatními chovateli.
Změna předmětu, dovolil jsem si pro přehlednost oba příspěvky sloučit (carlos)
Je videt, ze chovas sve zelvy venku. Zavidim.. Zabranit jejich chuti na hmyz a zizaly samozrejme nejde, ale sama bych jim mlete maso, psi ani kocici stravu, ani vejce, ani mlecne vyrobky nikdy nedavala. Lidem, kteri nemaji moznost nechat popasat zelvy na domaci trave par mesicu v roce, bych bilkoviny nedoporucila. Strava ze supermarketu a sem tam hrst pampelisek nebo jitrocele neni nejlepsi. Proto bych se misto podavani bilkovin radsi zamerila na tvorbu spravneho pestreho jidelnicku skladajiciho se z bylin a plevelu. (stredomorske zelvy a zelva ctyrprsta) Myslim, ze pokud ma nejlepsi moznou stravu, zije venku, tak konzumaci nejakeho zivocicha jednou za cas nemusi vyrazne stradat. Je to plne v souladu s prirodou.
Radeji jsem ho odnesla o kus dal..
Co se tyce konzumace vykalu, vim akorat, ze kdyz ji vlastni vykaly, je to neco jako recyklace a zas tak spatne to neni. Jednou jsme zelvakovi dali kousek vejce natvrdo(na radu b*be veterinarky), samozrejme ze si ukousl akorat co by se za nehet veslo a nikdy vic ho nechtel. Na jare venku cuchal k nejake polorozpadle mrtve zizale
Mám holt kliku. Když pominu mleté maso, vejce, tvaroh, a podobné vymyšlenosti, tak myslíš, že si želva nedokáže sama o sobě nalézt nejvhodnější skladbu potravy? Že neví co je pro ni vyhovující? Třeba v různých druzích plevelů a trav se nesplete, jedovaté byliny nikdy nepozře ve větším množství, mohu to porovnat, protože na krmení sekám louku, kde je mnoho různých druhů trav. Dokonce mám dojem, že si vybírají podle období, mají-li možnost upřednostňují vše co jde zrovna do květu. Pravda je, že jednou jsem načapal marginátu, která se cpala vlaštovičníkem a nic se jí nestalo, zato sedmikrásek se ani jeden druh mých želv ani nedotkne. Proč různé druhy reagují na živočišnou bílkovinu různě? Mám obavy abychom náhodou nebyli chytřejší než příroda sama, přeci jenom tu jako druh, jsou želvy o nějaký ten pátek déle než my. Myslím, že největší problém je v množství ž. bílkoviny ne ve vhodnosti.
U tebe se neotravily, ale u jinych ano. Neslo o vlastovicnik, ale o jeden zatoulany list kere, ktery byl jedovaty.
Zelva se sama nenakrmi, pokud zije u male holcicky, ktera ji cpe salatem, jogurtem apod.
Jistě není pochyb o tom, že v případě chovu v teráriích je velice důležité pečlivě volit skladbu potravy, s tím mohu jenom souhlasit. O nevhodnosti salátu a jogurtu nemá cenu polemizovat, to je také jasné. Jde mě o širší pohled na tuto problematiku, ne o to co dává nějaká holčička své želvičce, i když bych takovou chovatelku rozhodně nechtěl opomíjet. Nejdřív by ale měli mít jasno větší chovatelé, právě proto, aby se takovým holčičkám neradili blbosti, proto to chci prodiskutovat a porovnat s co možná největším počtem chovatelů, podle jejich osobních skušeností. Co to bylo za keř, víš? Případně jiné podrobnosti o otravách z krmení by mě opravdu velice zajímali, já jsem se s takovým problémem zatím bohudík nesetkal.
Oleandr to byl. Velka smula, strihas kerik, jeden listek se dostane do vybehu, nevis o tom a tragedie je tu.
Byla to krasna sedmileta samicka. Kus listku se nasel ve vybehu.
No tak to bych teda opravdu nečekal. Na oleandr by zrovna Testuda měla mít dost vytříbený nosánek.
Já osobně jsem zastáncem tzv. selského rozumu, prostě porovnat, jak a v jakém prostředí želvy žijí v přírodě a pokusit se jim to samé nebo něco podobného poskytnout v teráriu, resp. ve výběhu. Samozřejmě bez možnosti, vhodného výběhu alespoň občas nebo balkonového terária, je to složitější, ne-li úplně nemožné. Pokud se týká krmení nejsem striktním zastáncem (u želv r. Testudo) pouze rostlinné stravy nebo absolutního nepodávání ovoce atd. neboť ani v přírodě není spásání bylin 100%, naopak sezónní příjem třeba ovoce nebo občasné pojídání třeba i citrusů nebo živočišné potravy, není u většiny želv ničím výjimečným, přesto v součinnosti s ostatními podmínkami (teploty a rozdíly teplot, sluneční světlo - UV, vlhkost substrátu, atd.), jen výjimečně v přírodě najdeme špatně rostlou želvu. samozřejmě je to právě o tom, zvolit převážně vhodnou stravu v určitém množství a společně s tím mít dostatečné i ty ostatní podmínky. Ne, že bych vyloženě dával např. vařené maso nebo vajíčko, ale zase bych neřešil příležitostné žraní "čehosi" živočišného původu ve výběhu nebo okusování spadaného ovoce.