hmyzožravý had

Tak do 2 m jsou snad všichni, většinou do 1,2 m, přeci jen by bylo poměrně těžké pro velkého hada uživit se hmyzem. Nejznámější hmyzožraví hadi jsou blízkovýchodní hádci rodu Eirenis, kteří dorůstají do 60 cm, např. užovka Eirenis modestus největší a nejběžnější z nich, občas se objevili v chovech i Eirenis collaris a E. punctatolineatus, jsou to poměrně nenáročná zvířátka na prostor a potravou jsou jim sarančata, cvrčci, pavouci, stonožky, stinky, housenky, štíry, drobné ještěry atd. Největším problémem je sehnat je, protože žijí v oblastech odkud se běžně zvířata neimportují a odchovy jsou spíše sporadické i v zahraničí. Občas se importují také severo a středoamerické druhy hmyzožravých užovek Opheodrys aestivus a O. vernalis, které mohou přesáhnout i 1 m, ale jsou hodně štíhlé. Problémem chovu těchto většinou krásně zelených hádků je poměrně velká zdravotní (parazitická) zátěž u importů. Odchovy jsou opět velmi výjimečné. Pak se občas mohou objevit severoamerické užovky Storeria dekayi (35-50 cm) nebo S. occipitomaculata (30 cm), které se živí různými bezobratlími, hmyzem, červy, šneky, ale i drobnými žábami a rybkami a užovka štítonosá - Chionactis occipitalis (25 - 43 cm) žeroucí také různé bezobratlé, ale třeba i malé scinky. Opět se jadná o velmi málo četné importy a o odchovech ani nemluvím. Můžu ještě připsat opět severoamerickou užovku tečkovanou - Diadophis punctatus živící se hmyzem, pavouky, plži, ale i obojživelníky a jejich larvami. Mezi hady živící se bezobratlými patří třeba také šnekožraví hadi, kteří, jak už jméno napovídá, loví šneky vhodné velikosti, jsou to např. asijský šnekojed Pareas sp. nebo neotropičtí (j. Amerika) hádci šnekožrouti z čeledi Dipsadinae.