Dovolím si nesouhlasit. To by někteří útlí hádci (thamnophisky, různé coluberky atd...) byli odkázáni maximálně tak na žížaly. Berme celou věc tak, že v přírodě se hady nikdo nemazlí a přesto přebývají na planetě v téměř nezměněné formě už nějaký ten pátek. Roztažitelnost hadí tlamy a potažmo zbytku těla je velká, jako např. u tohoto vejcožrouta.
Had si s kořistí poradí a v případě, že bude natolik velká, že ji není schopen pozřít, případně utrávit, tak ji normálně vydáví, resp. vyblije už pozřenou. Stalo se mi pouze jednou, že samci V. a. ammodytes praskla kůže na krku při polykání. Po pár týdnech na papírových ubrouscích se vše zhojilo a had baští dál jak prokopnutý. Vlhkostí to nebylo, podotýkám. Naproti tomu, nezažil jsem poranění tlamy v důsledku polykání větší kořisti.

Závěrem pro tazatele: k nejlepším výsledkům se dobereš empiricky. Zkusíš nabídnout potravu a pokud z důvodů velikosti ji tvůj had nepozře, zkusíš menší. Nemá cenu hady rozmazlovat. Mám ve svém okolí případ, kdy zhruba pětiletá gutta měří cca 70 cm a cokoliv většího než lední medvěd odmítá. To je taky extrém.