potrava a její velikost

kdesi jsem cetla hezke prirovnani jak velka potrava by mela byt. "tak velka, jako je nejsirsi cast tveho milacka" ...

Dovolím si nesouhlasit. To by někteří útlí hádci (thamnophisky, různé coluberky atd...) byli odkázáni maximálně tak na žížaly. Berme celou věc tak, že v přírodě se hady nikdo nemazlí a přesto přebývají na planetě v téměř nezměněné formě už nějaký ten pátek. Roztažitelnost hadí tlamy a potažmo zbytku těla je velká, jako např. u tohoto vejcožrouta.
Had si s kořistí poradí a v případě, že bude natolik velká, že ji není schopen pozřít, případně utrávit, tak ji normálně vydáví, resp. vyblije už pozřenou. Stalo se mi pouze jednou, že samci V. a. ammodytes praskla kůže na krku při polykání. Po pár týdnech na papírových ubrouscích se vše zhojilo a had baští dál jak prokopnutý. Vlhkostí to nebylo, podotýkám. Naproti tomu, nezažil jsem poranění tlamy v důsledku polykání větší kořisti.

Závěrem pro tazatele: k nejlepším výsledkům se dobereš empiricky. Zkusíš nabídnout potravu a pokud z důvodů velikosti ji tvůj had nepozře, zkusíš menší. Nemá cenu hady rozmazlovat. Mám ve svém okolí případ, kdy zhruba pětiletá gutta měří cca 70 cm a cokoliv většího než lední medvěd odmítá. To je taky extrém.

Taky si myslím, že je dobré hadům nabízet kořist tak velkou, jakou je schopen polknout. Tady si myslím, že je po nakrmení větší kořistí, důležitější zajistit pak zvířeti optimální podmínky pro trávení. A tady sem se kolikrát přesvědčil, že naše představy o teplotách, které jsou na trávení ty nejlepší jsou často zkreslené.A vyblití pak nesprávně přisuzujem tomu, že kořist byla nepřiměřeně velká. Je dobře, umožnit aby si ty správné teploty k tomu vyhledal v teráriu sám.Dalším argumentem některých chovatelů (co občas slýchávám), proč krmit větší kořistí, je; že zvířata která jsou krmena větší kořistí mají proporcionálně větší hlavu. Slyšeli jste někdy něco o tom? Tady tomu ale moc nevěřím. A nakonec, mě se krmit větší kořistí vyplácí i proto, že je pro mne lacinější koupit pro jednoho hada větší myš, než 2 menší.
PS: Před lety se mi taky stalo u Lampropeltis triangulum campbelli, že jí rupla kuže na krku při polykání. Ale nakonec se to taky samo bez problému zhojilo.

že zvířata která jsou krmena větší kořistí mají proporcionálně větší hlavu

slyšel jsem o tom a možná na tom něco bude. Když jsem si po 1/4 století teraristiky dopřál ten luxus, že mám vlastní myšárnu a nejsem odkázán na externí dodávky, krmím co se do těch hadů vleze. Tedy do mláďat. Např. roční wagínky krmím jednou za cca 4 dny. No, pravda, už mají necelého 1/2 metru. A bez problémů zvládnou 30g myš. A řekl bych, že opravu ta hlava je větší. Ale občas jim dám taky vydechnout... Klidně 3 týdny nedostanou nic a jak jsou pak vděčné a vrtí ocásky

Opravdu věřím, po třech týdnech hladovky by tě samou láskou sežrali. Teď dávám taky takovou několikatýdenní pauzu v krmení svým ploskounům, a to je radosti když vkročím do místnosti s terárii. Musím se vyloženě plížít okolo terárií (kor ve večerních hodinách) aby nemlátili radostí držkama o sklo. Nojo, nechápou, že dbáme na jejich štíhlou linii.

Co se týká proporcí hlavy, tak mám spíš pocit, že to je opačně, že čím rychlejš lidi ženou hada do růstu, tak tím má proporciálně (fuj to je slovo a kdybyste věděli, co jsem původně napsal) hlavu menší, nemyslím tedy velikost potravy, ale spíš množství, i když to se s tím veze. Takové ty roční "dospělé" guttaty mají skoro metrové poměrně silné tělo, jak dospělák, ale hlavičku pořád jako dorostenec (přesto tou malou hlavičkou zvládnou bez problémů velkou myš). Ale v podstatě souhlas s Vlaďkem, raději dám obří myš nebo odstávče potkana než tři malý myšky, nejde jen o cenu, ale raději krmím jednou než na třikrát. I když je to individuální, některý hadi prostě raději berou menší myšky než velkou, kterou by sice zvládli spolykat, ale prostě se jí bojí a já upřímně přiznám, že se zas bojím, aby ji zvládli udolat bez zranění a pokud krmím živýma, tak to respektuju. Takovej klasickej příklad jsou u mě třeba cca metrové flavirufy, ale poměrně štíhlé, těm se občas velká myš vysmekne a oni tam pak jezdí jak blbky myš jim skáče po hlavách a pak už nechtěj žrát nic, tak tam raději hodim několik odstávčat a mám klid. Hondurensisky třeba krmim z peanu mrtvýma, tak jim i přes tu jejich malou drštičku klidně dam starou myší ramlici, stejně jako guttatam potkánka. Psohlavcům raději hodím potkana a vím, že maj nejmíň na 14 dní vystaráno, než je hlídat při několika myších a stejně by na mě ještě hladově čuměli.

schválně je nafotím, ale až po neděli, protože dřív se k tomu nedostanu. Wagíny tu chová kde kdo, tak aspoň budou schopni posoudit.

Mám dojem, že se tady teď bavíme o dvou rozdílných věcech:
1) Vyhnat hada krmením co nejrychleji do dospělosti, tak aby byl pokud možno už v prvním roce života plodný. Chovatelé, kteří to dělají se spolehají na to, že v tomto věku hadi ještě neukládají tuky, ale veškerou energii tak získanou vkládají do růstu. Tady pak ale až tak nezáleží na velikosti jednotlivých krmných hlodavců, ale na celkové spotřebě krmiva za rok. A tady má krokodýl asi pravdu, že obvykle hadi tak krmený mají menší hlavu.
2) Krmit hady pokud možno maximálně velkou kořistí jakou jsou opravdu schopny zvládnout, ještě automaticky neznamená celoročně překrmovat (tak jako v prvním případě). Takže je opravdu možný, že tito hadi můžou mít i proporcionálně naopak větší hlavy.

Nesnažím se vyhnat hady do plodnosti v prvním roce. Snažím se je co nejrychleji dostat z "krizového období" Dvouletí ploskouni už např dostávají dospělou myš nebo odrostlého potkáního medvěda tak jednou za 10 dní. Zkušenosti s beruskama, ammodytkama a raddeikama co mám mi prokázaly, že čím větší mláďata jsou po prvním roce, tím jsou životaschopnější. Samozřejně to nemusí být plošně pravda, ale možná na tom něco je. Rozhodně wagíny tímto tempem nehodlám krmit furt

V tomhle tě chápu. Problematiku rizikového období těchto zmijí neznám. Každý druh asi má nějaká svá specifika. Ono taky obecně pro všechny hady určit to správné množství krmiva na rok je dost problematický. Ale v předchozí reakci jsem chtěl spíš poukázat na to, že; zkrmovat jednotlivé VELKÉ kusy krmných hlodavců, nemusí ještě nutně znamenat překrmování (co se týče celkového množství krmiva za rok). A to co popisuje krokodýl (problém malých hlav), je znám především u těch již nejběžněji chovaných nejedovatých druhů hadů v zajetí (hroz. kral.,guttaty atd.). Osobně jsem poznal několik,,chovatelů", kteří se chlubili tím, že dokázali mít odchovy u ročních guttat nebo dvouletých hroznýšů kral.. I když tady si myslím, že je i další otázkou nakolik se zde může (co se týče těch malých hlav) projevovat i určitá genetická degenerace. Především proto, že problém malých hlav se týká spíš jedinců z herpetologického hlediska bezcenných (hroznýši královský ,,domácí", guttaty X-té generace atd.).Z toho mála co vím o čeledi Viperidae (co jsem měl alespoň dosud možnost chovat) jsem pochopil, že je nutný je krmit obezřetně HLAVNĚ V DOSPĚLOSTI. V dospělosti dokáží třeba ammodytky pěkně ztloustnout.Konkrétně u těch wagín, mám pocit to bude ale asi stejné. Když jsem je před lety získal jako mláďata, tak jsem byl taky upozorňován prodávajícím na obezřetné krmení v dospělosti.Bohužel v chovu jsem je měl jen do 2 roků jejich věku.

Ako chovateľ veľhadov sa o ne zaujímam. O prekrmovaní som toho prečítal veľa, hlavne to, že pri "powerfeeding"(=koľko zvládne a kedy zvládne - niekoľko hlodavcov každý 2-3 deň) sa hady dožijú okolo 5 rokov, výnimočne zvládnu viac ako jeden odchov - informácie od chovateľov čo tak hady chovali napr. Jeff Ronne.

Tým som chcel zareagovať k tým bežne chovaným hadom