Odlupování štítků TH

Předpokládám, že si málokdo rozumný riskne takto naslepo dělat nějaké závěry, nicméně můžeme zkusit se dobrat k nějakému výsledku. Plísně (tmavší skvrnky pod rohovinou), které občas zaviní takovéto problémy, málokdy způsobí tak rozsáhlé odlupování štítků, jak uvádíte, dá se říci, že ložiska plísně poruší tak 1-3 štítky. Takovéto plísně jsou sice úporné, způsobí však spíše kosmetické vady, než aby želvu přímo ohrozily na životě. Ošetří se prostým odstraněním uvolněné rohoviny a pravidelným potíráním fungicidními mastmi. V mnoha případech stačí silnější roztok hypermanganu. Poškozená místa po přeléčení regenerují velice rychle, objeví se nová rohovina, pouze původní vybarvení je jiné, rozmazané a nepravidelné.
Daleko větší svinstvo je bakteriální infekce krunýře. Napadá však hlavně plastron a teprve v rozvinuté fázi celý krunýř. V počátečním stadiu se projevuje velice nenápadně, pouze tím , že po mírném stlačení štítku má člověk dojem, jako by byla pod rohovinou kapalina s malinkými bublinkami. Po odloupnutí (je potřeba značné úsilí)nejspíš omdlíte. Napadená tkáň neuvěřitelně zapáchá a nekróza krunýře je na pohled děsivá, nezřídka dojde k úplné perforaci a destrukci kostí krunýře. Přes takto otřesně vypadající poškození, je léčba překvapivě jednoduchá. Původci jsou anaerobní bakterie, takže po otevření a vyčištění lézí dochází za přístupu vzduchu k samovolnénu hojení. Musí se to otevřít beze zbytku a důkladně, místy teče krev, nemáte-li na to nervy je lepší vet. Na základní vyčištění používám buď Betadin nebo peroxyd. Je potřeba, zvláště v počátečním procesu hojení dát pozor na sekundární infekce. Vyhojení, místy opravdu hlubokých ran, probíhá dosti dlouho. Pod napadeným místem se začne vytvářet nová kost i s rohovinou a napadená část kosti postupně odumírá a je nahrazena novou. Paradoxní je, že zvládnutá infekce ve fázi hojení vypadá na první pohled nesrovnatelně hůř než infekce v plném rozkvětu sil. Na fotce je vidět proces hojení po cca dvanácti měsících od zahájení léčby. To světlé uprostřed je podrůstající nová kost, tmavé okolo stará odumřelá kost.

Děkuji moc za rady. Myslím, že můj případ je spíš ten první i když štítků je napadeno více. Hned dnes jsem zahájil léčbu tím, že jsem oloupal uvolněné štítky. Pod nimi byl jakoby nános prachu a špíny a pod jedním štítkem i trošku tekla krev. Vše jsem potom vydrhnul kartáčkem a ošetřil hypermanganem. želvě se to samozřejmě vůbec nelíbylo a ani mě abych řekl pravdu, ale po zákroku hned v klidu žrala, tak to pro ni asi velká újma nebyla. Ještě jednou díky kdyžtak napíšu jak to vypadá dále.

Tak to je klika, ten "prach" značí nejpravděpodobněji tu plíseň, to je fakt. Takže teď to chce nekonečnou trpělivost. Určitě prosím napište, jak to vypadá.

Ahoj, mám podobný problém s asi patnácticentimetrovou T. s. scripta. Když jsme ji donesli domů, řešil jsem v první řadě měkký krunýř a celkovou podvyživu zvířete, v dané chvíli téměř neschopného pohybu po souši. Odlupování štítků ve velkém jsem ale zjevně podcenil, považoval jsem je spíš za doprovodný vedlejší projev celkové zchátralosti (zvíře má ovšem zájem o okolí, čisté oči, nos i sliznice tlamky a po rozkrmení a nasazení kvalitní potravy se začalo překvapivě rychle zotavovat a chová se jako naprosto zdravý jedinec). Bohužel jsem ale dnes na plastronu objevil pod odloupnutým štítkem rozsáhlé, až houbovitě rozměklé ložisko nekrózy. Postižené místo jsem v rámci možností vyčistil a ošetřil peroxidem vodíku a betadinovou mastí.
Zajímalo by mě ale, jak u vodní želvy postupovat dál - držet ji na suchu s každodenním zvlhčováním těla, jak doporučují někteří autoři chovatelských příruček, nebo ji ponechat ve vodě a přidávat do ní vydatně (otázka je v jakém množství) roztok Betadine, dle doporučení dalších? Údajně pomáhá i ozařování postiženého místa UV, alespoň pár minut denně. Z kusých a často rozporuplných údajů v literatuře i na netu ale vlastně nevím, co si konkrétně vybrat a návštěva veterináře mi pomohla jak mrtvému kabát, takže se obracím radši na praktiky...

Přihrejte podrobné fotografie s dobrým rozlišením, pak se bude možné bavit. U Trachemysek je odlupování šupin z krunýře při růstu běžné, takže je potřeba kouknout, jestli nejde jen o normální fyziologický proces. Trochu jiné by to bylo s tu celkovou zchátralostí...

Jejda, to si trochu nerozumíme. Co želvičce je, vím naprosto přesně - primárně napadení bakteriemi Beneckia chytinovora, sekundárně pak, s akutním průběhem (naštěstí ale včas podchyceným), rodem Citrobacter...
Nekrotické tkáně jsem odstranil, opakovaně vydesinfikoval 3 % roztokem peroxidu vodíku a následně aplikoval Betadine. Přímo na ránu (rozhraní dvou štítků plastronu, kdy jeden z nich byl infikován téměř do poloviny šířky) mast, k ošetření celého krunýře (beneckií byl dlouhodobě zasažen i karapax) jsem pak použil roztok téhož.
Želvičku držím momentálně na suchu v košíku (taková ta kukaň pro kočky) na vrstvě čistých hadrů, které denně vyměňuji, do vody pak jde jen tak cca na dvě hodiny denně. Prakticky okamžitě po ponoření podávám celé ryby (žere s chutí) a následně ji nechávám nerušeně ráchat do doby než se vyprázdní. Pak ji opláchnu, nechám oschnout, znovu aplikuji Betadine a uložím do košíku.
Zatím se to sice dobře vyvíjí, rozhodně si ale nejsem jistý, jestli je můj (totálně improvizovaný) postup správný. Nerad bych jí svou nevědomostí a nějakým (byť dobře míněným) amatérským postupem ublížil. Ta želvička si prošla pomalu peklem. Když jsem ji získal, nedával jsem jí ani moc nadějí, jak děsně byla zhuntovaná. Vytáhl jsem ji doslova z hnoje (v tom jezírku byla fakt větší koncentrace želvích hoven nežli vody), olezlou mušími larvami a zpočátku neschopnou pozřít víc, než kostičku filé 1x1 cm denně (upřímně řečeno, první dva dny ani vůbec nevěděla, že je rybí maso k jídlu - celý život prý byla krmena jen nějakými granulemi. Občas!). Projevuje ale tak obrovskou vůli žít, že by byla vážně škoda přijít o ni nějakou triviální chybou...

Přátelé, to tady fakt NIKDO neví, jak správně aplikovat na (údajně) docela běžnou nemoc obecně uznávaná léčiva? Jednou denně? Dvakrát? A nebo jen jednou za týden? A v jaké že koncentraci? A zda držet želvu po tu dobu (jak dlouho asi?) na suchu anebo ve vodě s přídavky (v jaké ale koncentraci?) v předchozím příspěvku zmíněného roztoku?
Vet si se želvuškou, plazem, nevěděl rady (někde např. v Praze by to asi bylo jiné), tak jsem si vše potřebné zjistil sám, včetně laboratorního vyšetření. Sám jsem ji mechanicky ošetřil a přitom se klepal, abych jí nějak nevratně neublížil (s vědomím, že opižlávání okostnice kudlou bolí přímo děsivě - a že to na ní bylo, na chuděrce, taky znát!!!). Sám jsem si taky dohledal, čím bych ji měl léčit a tyto léky zakoupil. Vše ostatní je improvizace...
Zatím žije a dokonce působí den ode dne lepším a čipernějším dojmem. Dokonce se mi z nějakého, po tak traumatizujícím zacházení až nepochopitelného důvodu rozhodla důvěřovat natolik, že se ke mě hrne a loudí potravu pokaždé, jen co vstoupím do pokoje. To už je ale daleko spíš věcí její osobní odolnosti, nežli mého správného postupu - a protože jde o evidentně dlouhodobou záležitost na několik měsíců, nemusí být prvotní pozitivní výsledky ve finále nejsprávnějším řešením...
Nadto se předevčírem nastěhovala zpátky do akvaterka ke své o třetinu větší spolubydlící T. s. elegans. Prostě "vypadla" z košíku a přes půlku bytu si to namířila rovnou k terku, kde se cítí spokojeně - želvušky (prapůvodně jen tato dospělá a naštěstí i velmi mírná tolerantní eleganska) z něj mají něco jako průlez pro kočky opatřený schůdky dovnitř i ven, takže se podle své potřeby mohou proběhnout i po pokoji, nebo rovnou celém bytě, což ale většinou vůbec nevyužívají - a já neměl jsem to srdce ji odtatud tahat zase pryč. Takže vyvstávají další dvě otázky:
a) nenakazí se větší želva od ní, i když už to vypadá jen na hojení čistých mechanických poranění?
b) nehrozí reinfekce postiženého zvířátka, které je zde sice psychicky spokojenější, voda v nádrži je ale mikrobiologicky, i přes dobou filtraci, daleko více zatížená?
Teda doufám, že nebudu (předem) zas děkovat za nic

Jo, a omlouvám se za nedodání snímků (nejen požadovaných, ale doslova jakýchkoli). Foťák se mi rozbil a na slušný nový zatím nemám prachy. Teda měl bych, kdybych se vykašlal na potřeby zvířat... takže teda nemám prachy . A z mobilu to snad ani nejsou fotky...