Myslím Brio, že podrobná odpověď na to, co je třeba aby se člověk stal "želvařem" je natolik obsáhlá, že přesahuje možnosti jedné odpovědi. Bylo by možná efektivnější se zeptat na problémy které tě trápí postupně, rozhodně z toho budeš mít víc užitku.
Jakou želvu? To v neposlední řadě záleží na tom, jaké podmínky chovu jseš schopná zajistit. Zda plánuješ mít želvu ve venkovním výběhu, nebo v terárku, máš-li k dispozici skleník nebo zimní zahradu, jak velký prostor jseš schopná pro svého chovance zajistit atd. Zkus dotaz formulovat takto a věřím, že odpovědí bude spousta, nejen ode mne, zkušených želvařů, kteří mají co říct, je tady jistě mnoho.
Testudo horsfieldii není zrovna moc jednoduchá želva. Dovoluji si tvrdit, že z Testud je zrovna nejvíc problémová, zvláště pak jedinci hojně dovážení z Uzbekistánu jako takzvané "faremní odchovy". I zkušený želvař má kliku, když dokáže udržet při životě a úspěšně aklimatizovat tak 50% zvířat ze skupiny. Na druhou stranu je pravda, že podaří-li se to, je potom "nezničitelná", to ale všechna Testuda.
Nenáročné jsou všechny želvy, zajistíš-li jim odpovídající životní podmínky. Není skromější želvy než například G. pardalis nebo G. radiata, jde pouze o to zajistit jim prostředí ve kterém mohou spokojeně žít.