hadi nosanek

Mám stejný substrát, ale nemám takové problémy. Ale odsát lze tenkou hadičkou - "vycucnout", raději ještě přez nějakou skleničku (něco jako exhaustor na hmyz nebo odsávačka nosu pro mimina), přeci jen to vzápětí nemusí vdechnout kamarád

diky moc, no kdyby to vdechnul.... no, FUJ!!!

Moje mlade uzovky cervene uz taky melo "plny nos" jak se vrta v substratu. Cistim ji to trochu netradicne zubni sondou (maminka dela na zubnim). Vypada jako minaturni hacek na hady, konec je tupy a presto pomerne spicaty. Pritisknu hadi hlavu k osusce, zafixuju a preopratrne mu to vyndam. Nastesti to mel jen 2x, ale jednou jsem vytahla vetsi kousek fuje a to verim ze mi byl vdecny. Odsat by se to dalo akvarijni hadickou, u pusy odsavajiciho bych dala kapesnik aby to nevdechl.

A nebylo by lepsi vymenit substrat? Nidky jsem podobny problem nemel. VH

Já myslím, že to je víc až neopodstatněný strach o zvíře než skutečný problém, používám léta rašelinopísčité substráty a takové problémy jsem nikdy nezaznamenal, zvíře si samozřejmě nečistotu do nosu zanést může, ale zase se jí zbaví, na sliznici v nose jsou takové řasinky, které nečistoty zachycují a posunují zpět ven, takže bych to viděl víc na "histerii" než skutečně vážný problém. Ovšem je dobré, aby substrát nebyl příliš jemný a prašný, což přeschlá rašelina je. Je lepší používat třeba lesní hrabanku/listovku nebo čistý hrubší (propraný) písek, vhodné jsou i hrubší měkké hobliny (bez pilin - prosáté).

Navíc hadi s jakýmikoli "vnějšími" neduhy se svklékají v kratších intervalech než obvykle.

na sliznici v nose jsou takové řasinky, které nečistoty zachycují a posunují zpět ven

Můžeš o tom napsat něco víc, docela mě to zajímá.

Nerad bych vařil z vody, anatomii už jsem nějaký pátek neměl, ale jde o to, že nosní sliznice má u člověka, savců a předpokládám většiny suchozemských tvorů podobný vzhled. Jsou na ní různé typy "výrůstků" nebo jak bych to neodborně nazval, které jednak brání hladkému vdechnutí větších částic (pokud se tak stane, tak epitel ve vstupu zbytní a obalí částečky sekretem), ty jsou výdechem vypuzovány ven, a jiný typ (ciliární buňky) takovými "vlnovitými (ciliárními) pohyby" posunuje to, co tam nemá být směrem ven. Ono je to poměrně složitější, je to na bázi mikroskopických velikostí a pohybů a bez obrázků to není ono. Nejsem si tedy stoprocentně jist, jestli to, co popisuji a platí to u savců, úplně stejně platí u plazů, ale není důvod proč by to tak fungovat nemělo.
P.S.: Nahlídnul jsem schválně ještě do Vergnera (Ještěři) a podobně, i když jen okrajově to tam popisuje také, takže asi nekecám

Nepodezíral jsem tě že kecáš, jen by mne zajímaly odlišnosti od savců. Zdrojů ze kterých čerpat je žalostně málo

No to je. Bohužel ani nejsem žádný skvostný angličtinář (němčinář, francouzštinář...), takže zahraniční literatura z oboru anatomie plazů mi pomůže jen zběžně (díky bohu za obrázky a odborné názvosloví) a u nás pokud vím speciálně anatomie plazů neexistuje. Já původně čerpal (před lety) z klasické anatomie hospodářských zvířat, něco mi ještě utkvělo. Ale velký rozdíl mezi plazy a savci v těchhle částech anatomie asi nebude.