tajné to není a vykat si snad nemusíme
První pokus s beruskou byl někdy v roce 1986, kdy kámoš dovezl gravidní samici ze Šumavy. Jedno z mláďat u mě žilo bez sebemenších problémů do jara '88, kdy jsem šel do války a hady jsem kompletně dal pryč. Tenhle samec prokazatelně žil ještě asi dva roky po mém návratu, tj. do 1992. Od té doby jsem dotyčného nového majitele nepotkal.

Druhý pokus byl "kauf" od člověka, který k mladým přišel podobným způsobem. Ty se nepodařily vůbec, skáply asi za 1/2 roku.

Poslední pokus byl někdy v roce 2002, kdy jsem si dovezl ze zmíněné lokality dvě samice a měl jsem od nich asi 20 mladých. Něco se požralo hned a většinu jsem potom pustil. Nechal jsem si dva páry a jak na sviňu skápli oba samci asi za 2 roky. Předloni jsem si opatřil ročního presteráka z té samé lokality - tutovýho chlapa. Všechny tři zmije žily v jednom teráriu a bez problémů žraly. Jednoho krásného dne, jedna ze samic ležela velice spokojeně. Milého černého samce sežrala. Měl v té době asi 50 cm. Samozřejmě ho za dva dny vyblila. Sama měla asi 65 cm. Tejden na to zblajzla ji druhá samice a ta ji sice nevyblila za dva dny, ale za čtyři prozměnu zdechla. Podotýkám, že zmije žily spolu víc než rok, byly poměrně pravidelně krmeny a celé soužití se zdálo bezproblémové.

Všechny pokusy se odehrávaly v pokojových teráriích.