Vážení, jsem ráda, že Vás můj problém zajímá a velice děkuji za Vaše cenné rady. U nás na Hané máme rčení "čím hloupější sedlák, tím větší brambory". Myslím, že do puntíku splňuji obsah tohoto pořekadla o začátečnickém štěstí. Původně okrasné jezírko se zvrtlo do přírodního rybníčku a nechám na přírodě, co s tím udělá. Myslím, že jakékoli zásahy typu chemie nebo UV lampy by narušily rovnováhu. Ryby jsem mezitím za laskavé pomoci "krokodýla" identifikovala jako karasy, omezila jsem jim přísun granulí, což je neodradilo od žebrání. Možnost lovit někde plankton nemám, ryby však stále něco ozobávají v jezírku - je možné, že se tam plankton vytvořil? Můžu jim občas přilepšit žížalkou? Vláknité řasy občas protrhávám, zvířený sediment odchytávám do filtru z geotextílie /kapsa umístěná v kaskádě/. Předpokládám, že pulci po přeměně v žabky zmizí kdesi v zahrádkách a budou statečně likvidovat slimáky a jiný hmyz a do jezírka se slezou zase až na jaře na námluvy. Začínají se mi však hlavou honit starosti s přezimováním. Největší hloubka v jezírku je 80 cm, myslím, že to stačí, nevím však jak udržet část hladiny bez ledu, aby se ryby neudusily, zda vzduchovat a jak s krmením. Technicky bych asi nezvládla nějaké zimoviště ve vaně nebo akváriu, nejraději bych zimovala přímo v jezírku. Co se týká případného ucpání čerpadla , vyřešili jsme to čerpadlem kalovým, které můžeme použít i odčerpání případného sedimentu /zatím nebylo třeba/ a hlavně nemá takový výtlak, takže potůček s kaskádami není tak prudký. Proti případnému nasátí rybího potěru a pulců je čerpadlo obaleno jemnou síťovinou, proti stálemu víření sedimentu ode dna je umístěno v kbelíku postaveném v nejhlubší části. Potěr má v současné době od 0,5 do 5 cm, je tedy zřejmé, že tření probíhá průběžně, což je další indicie pro karasy. Ještě zatím poslední dotaz - kdy je "přerybněno"? Jezírko má cca 2,5 m3 s plochou hladiny cca 3 m2, hloubka odstupňovaná od 0,25 do 0,80 cm. Děkuji za laskavé odpovědi