pulci vzahradním jezírku

Tak tady budete mit asi msulu a prirodni vyber si vybere sve. Ta sit by mela stacit. Preci jen, v prirode miaji mortalitu i 90%, takze pokud budou mit v jezirku dejmetomu 60%, tak jste jim moc pomohla. VH

Pulci rybí potěr nesežerou, ale žáby, hlavně zelení skokani jo. Ale myslím, že něco vždy přežije a alespoň se to nepřerybní, to by bylo pro celý ekosystém rybníčku zničující. Máte tam toho spoustu, takže bych tomu nechal volný průběh. Jedině bych to na mělčinách někde hustě osázel nějakými jemnolistými rostlinami, aby měla drobotina úkryt.

1. Nepozdává se mi vaše informace,že se vám vytřeli KOI kapři o velikosti 15 cm. Tato velikost odpovídá pěkné roční rybě nebo zadržené dvouleté. Jikernačky kapra jsou schopny reprodukce v přirozených podmínkách od 4. roku (při odchovu ve velkém jezírku cca 30-40 cm) = jsou-li to opravdu KOI, nepochází plůdek od jiných ryb?
2. Reprodukce kapra probíhá při teplotách vody 18 - 20 oC (v květnu). Tzn., že koncem července při dobrých potravních podmínkách dosahuje 4 - 8 cm. Pokud má váš plůdek v této době 2,5 cm,tak je silně zadržený a strádá nabídkou vhodné potravy.
3. Skokani jsou opravdu velice agresivní vůči malým rybám a dokáží jich slovit veliké množství. Např. u závojnatek, které jsou při plavání pomalejší, je to 90 - 100% obsádky plůdku.
4. Larvy vážek jsou predátoři také - loví plůdek ryb a malé pulce, vývoj trvá podle druhu 6 týdnů - 5 let, velké množství pijavic rybám taky nepřidá na poklidném životu. Není ten brouk náhodou potápník? Koukněte a porovnejte s atlasem. Potápník (max. 32 mm) i jeho larvy (max. 50 mm)je dravý. Dospělec létá, takže se jej jentak nezbavíte. Větším rybám neuškodí.
5. Nitěnky osluněná místa nerady = nejedná se o larvy jiného hmyzu (komár, pakomár)? Nitěnky žijí v bahně organicky silně znečištěných vod a jsou rybami vyhledávány. Je mi s podivem, že by v jezírku vydržely a nebyly sežrány obsádkou ryb.
Závěrem: Snažit se úspěšně odchovat plůdek ryb ve větším množství v takové společnosti, jakou jste si v jezírku pořídila, je jako chovat např. kozy ve výběhu tygrů. Jezírko nechte větším rybám a pro plůdek si pořiďte menší nádrž jen pro něj. Nebuďte zklamaná, že se odchov nezdaří hned první rok. Chce to nějaké zkušenosti, něco si přečíst a spoustu věnovaného času - 1. 14 dní krmit 5x denně.

Velice Vám děkuji za obsáhlou odpověď, která mi doplnila mnoho informací. Že se jedná o koi kapříky se pouze domnívám, neboť pod tímhle názvem mi byli 2 prodáni v květnu ve "specializované" prodejně, další 4 stejně velké jsem dostala darem od jiného chovatele po dalších 4 týdnech. Již první dva se ovšem zřetelně třeli, co se potom dělo ve větším obsazení jsem již nevypozorovala, fakt je, že dnes jsem objevila další čerstvé cca 8 mm velké rybičky v ohrazené mělčině mezi stávajícími, které mezitím povyrostly do velikostí 2 - 3,5 cm a ty větší už jsou vybarvené. Skokany jsem zatím na mělčině nenačapala, zdržují se v hluboké části. Mimo leknínů, vachty, štířiny a puškvorce se v jezírku tvoří množství zelených vláknitých řas, které při mechanickém odstraňování v přiměřeném množství ponechávám jako úkryt pro drobotinu, jak se jich zbavit úplně nebo je aspoň omezit nevím. Jinak je voda dokonale průzračná, doplňuji pouze odpar vodou ze studny.Pokud se na mělčině objeví larva vážky, stěhuji ji do hloubky. Krmím cca 3 x denně granule pro ryby, potěru suché dafnie a přilepšuji vařeným žloutkem, občas piškotem. Jezírko je provzdušňováno kalovým čepadlem, které hadicí žene vodu cca 1,2 m vysoko do skalky, odkud potůčkem s kaskádami stéká zpět do jezírka. Poté, co jsem objevila drobotinu, obalila jsem čerpadlo jemnou síťovinou, aby drobotinu nenasálo. Nemám v úmyslu pořídit nějaký velký odchov, už vůbec ne na "kšeft", ale když už se to takhle semlelo,ráda bych aby to přežilo. Brzy mi ovšem nastanou starosti s přezimováním, budu potřebovat spoustu dalších rad. Nad Vaší odpovědí jsem zajásala, protože je patrné, že jsem narazila konečně na odborníka. Budu ráda, když mě budete kontaktovat i na mailu jaroslava41@seznam.cz, abych mohla poslat nějaké fotky, tam, kde popis nestačí. S pozdravem jaroslava

Soudě podle popisu se jedná o karase zlatého. Co se týká odchovu nechte to na přírodě a možná vás překvapí kolik jich vydrží. Třou se v průbehu celého teplého období, záleží na množství a pestrosti krmení, podle toho se samičky zaplńují jikrami. Protože máte generačních ryb jen pár o podle popisu je jezírko dosti zarostlé není dle mého názoru obávat se o soud potěru. Samozřejmě budou nějaké ztráty, ale není to tak hrozné. Jern s tím krmením granulemi bych to tak moc nepřeháněl. Jen pro potěr bych doporučil vzít síťku a vyrazit někam na plankton. Stačí jednou za čas. Tohle se asi akvaristůn nebude moc líbit. Mám to vyzkoušené. V betonovém jezírku
2x3m skupina osmi karasů prospívala zdárně dva roky a pokaždé bylo několik odchovů. mladé jsem zkrmoval hadům (to jen pro představu o množství). Pokud jsem za tu dobu generační ryby třikrát nakrmil, je to hodně. Samice byli přitom neustále plné jiker. Minulý čas je protože, letos na jaře po doplnění jezírka na plný stav všechny
barevné ryby ulovila sousedova kočka.
Zelených řas se bez použití chemie asi nezbavíte. Stačí je redukovat, tvoří se všude tak kde je ve vodě dostatek až nadbytek světla. Až celou hladinu zaplní listy leknínů bude takřka po problému.

Dobrý den, prosím o informace k následující problematice: letos se konečne po 20 letech vylíhlo množství rosolu=pulců. Na mém rybnice 10x5m ve stínu bez pritoku vody.jen průsaky. Dno max 50cm, na něm moc mrtvé trávy.bez ryb apod. Na hladině byl silný zelený žabinec. 50% žabince jsem vyházel hráběmi.udělal jsem chybu? Mohu je krmit skořapkami vajec kopřivami apod? Dik jz jablonec n n

Předpokládám, že jste do jezírka investovala nějaké prostředky a čas a máte zájem, aby i v budoucnu vás péče o něj těšila a přinášela příjemné zážitky. Protože vlastní zkušenosti se získávají pomalu a často za bolestných ztrát, tak je dobrá každá informace získaná. Proto nejen vám, ale všem zájemcům o chov okrasných ryb ve venkovních nádržích mohu jen doporučit knihu od Ing. Štěcha KOI, kterou si můžete objednat na jeho stránkách www.alcedor.cz (nesnažím se o reklamu, ale doporučit kvalitní knihu v češtině). Tato investice se vám určitě vyplatí. Najdete v ní prakticky vše, co je třeba vědět o zájmovém chovu okrasných ryb. S autorem se osobně znám již řadu let a často spolu problematiku chovu nejen okrasných ryb konzultujeme a jeho znalosti v dané problematice jsou hluboké. Vyskytne-li se problém, který si vyžádá konzultace širšího fóra, není problém, stačí zveřejnit a jistě někdo poradí. Jestli dobře, to pak ukáže čas.
P.S.
1. s krmením granulemi to opravdu nepřehánět (stačí v létě 1x denně co sežerou do 3 minut,5x v týdnu).
2. pokud jsou ryby zdravé, bez nemocí a parazitů,tak bych z volné přírody NIC nedával (cesta do pekel), když už máte možnost toho nejlepšího - vody ze studny .
3. na řasy zkuste Algoclear od Vitakraftu, ale nevím, co to udělá s vyššími rostlinami v nádrži (ale je spousta jiných chem. přípravků). Pozor na čerpadlo, často se řasou ucpe UV lampa je skoro nezbytností, redukuje množení jednobuněčných řas, některé parazity, atd.
4. když vám celou hladinu zaplní lekníny, neuvidíte ryby, ve vodě nebude probíhat fotosyntéza a množství O2 bude závislé na vzduchování nebo čerpadle.

A jak chceš odchovat potěr? Krmením z volné přírody krmí většina akvaristů. Riziko tu samozřejmě je , ale není o nic větší než při pohybu volně žijících živočichů..
použití jakékoliv chemie neúměrně zatěžuje rybám organizmus, hlavně játra a ledviny dostávají pořádně zabrat.
UV lampa u přírodního jezírka je podle mě zbytečnost, ale nechci se hádat. Je to věc názoru..
Pokud lekníny zarostou hladinu, nebudou ryby moc vidět. To je pravda. Fotosyntéza ovšem probíhá v listech a největší podíl škodlivin z vody odčerpávají rostliny kořenovým systémem. Je pořád lepší (dle mého soudu), mít hladinu zarostlou listy, než pod hladinou spoustu zahnívajících pahýlů. Což je logický důsledek regulace množství listů na hladině.

On je rozdíl v pojmu - okrasná nádrž a přírodní rybníček, autor výše hovoří o sterilní nádrži s hejnkem několika barevných ryb a ty o rybníčku, který bude sice možná někdy víc zarostlý, ale bude v něm kypět život.
Ještě bych dodal, že tisíce akvaristů přikrmuje své oblíbence živým planktonem a rozhodně to ryby baví víc než granulovaný výkrm kaprů.
Fotosyntéza probíhá také v zelených mikroorganismech i v listech vodních rostlin. Není problém jednou za čas rozrůstající se zeleň probrat, ale UV C produkující lampa maximálně pozabíjí mikroorganismy, kterými se živí drobní živočichové, kterými se zase živí ryby (přirozeně) a bude se přes ni do jezírka vracet "mrtvá" čistá voda. Přes klasický biologický filtr se bude voda vracet také čistá, ale "živá". Pokud budou poměry v rybníčku vyrovnané bez nadbytku ryb, tak bude při vhodném osázení a hloubkovém rozložení určitá samočistící schopnost (někdy až překvapivě dobrá) a zbytečné odpady lze jednou za čas odsát kalovým čerpadlem z největší hloubky, kde se kal shromažďuje a rybníček dopustit novou okysličenou vodou. Ideální je hnát vodu přes jednoduchý biologický filtr a "vodopád" zpět, aby se voda více okysličovala.

Vážení, jsem ráda, že Vás můj problém zajímá a velice děkuji za Vaše cenné rady. U nás na Hané máme rčení "čím hloupější sedlák, tím větší brambory". Myslím, že do puntíku splňuji obsah tohoto pořekadla o začátečnickém štěstí. Původně okrasné jezírko se zvrtlo do přírodního rybníčku a nechám na přírodě, co s tím udělá. Myslím, že jakékoli zásahy typu chemie nebo UV lampy by narušily rovnováhu. Ryby jsem mezitím za laskavé pomoci "krokodýla" identifikovala jako karasy, omezila jsem jim přísun granulí, což je neodradilo od žebrání. Možnost lovit někde plankton nemám, ryby však stále něco ozobávají v jezírku - je možné, že se tam plankton vytvořil? Můžu jim občas přilepšit žížalkou? Vláknité řasy občas protrhávám, zvířený sediment odchytávám do filtru z geotextílie /kapsa umístěná v kaskádě/. Předpokládám, že pulci po přeměně v žabky zmizí kdesi v zahrádkách a budou statečně likvidovat slimáky a jiný hmyz a do jezírka se slezou zase až na jaře na námluvy. Začínají se mi však hlavou honit starosti s přezimováním. Největší hloubka v jezírku je 80 cm, myslím, že to stačí, nevím však jak udržet část hladiny bez ledu, aby se ryby neudusily, zda vzduchovat a jak s krmením. Technicky bych asi nezvládla nějaké zimoviště ve vaně nebo akváriu, nejraději bych zimovala přímo v jezírku. Co se týká případného ucpání čerpadla , vyřešili jsme to čerpadlem kalovým, které můžeme použít i odčerpání případného sedimentu /zatím nebylo třeba/ a hlavně nemá takový výtlak, takže potůček s kaskádami není tak prudký. Proti případnému nasátí rybího potěru a pulců je čerpadlo obaleno jemnou síťovinou, proti stálemu víření sedimentu ode dna je umístěno v kbelíku postaveném v nejhlubší části. Potěr má v současné době od 0,5 do 5 cm, je tedy zřejmé, že tření probíhá průběžně, což je další indicie pro karasy. Ještě zatím poslední dotaz - kdy je "přerybněno"? Jezírko má cca 2,5 m3 s plochou hladiny cca 3 m2, hloubka odstupňovaná od 0,25 do 0,80 cm. Děkuji za laskavé odpovědi

Zdravím Vás z Olomouce,

přezimování Vašich ryb při uvedené hloubce by mělo být bez problému. Máte několik možností jak zajistit díru v ledu.
1. koupit si kruh z asi polystyrenu s dírou uprostřed. Ten se položí na hladinu a při zamrznutí do ledu je uprostřed stále volná vopda
2.zavézt vzduchování ,pozor na elektřinu
3zavést malé topidlo stačí z akvárka, pozor na elekřinu
4. nařezat si svazek rákosu 10-15 cm , odstranit listy a svázat si otep . Tento svazek pak upevnit kolmo do jezírka. Plyny pak proudí uvnitř stébel.
Jinak Vás zvu se podívat do naší firmy GEMMA zahradnictví, Šlechtitelů6, olomouc, 604785923. Věnuji se výstavbě jezírek, údržbě, pěstuji bahenní rostliny, lekníny, ryby, okrasné traviny a skalničky
Borovec

A nebo prostě pravidelně led prorážet, samozřejmě, že výše uvedené způsoby to zjednodušují, ale zas takový problém pravidelně proseknout díru v ledu v jezírku na vlastní zahradě není.

No, pokud bude zima jako vloni, tak to problém nebude, ale předminulý rok ?
Navíc každodení prosekávání malých nádrží ruší a vysiluje jejich obyvatele.

Děkuji za rady, zvláště použití svazku rákosu v kombinaci s kruhem polystyrenu zní zajímavě. Mám sice v jezírku trvale zapnuté čerpadlo pro oběh vody, dalo by se přepojit na čeření, ale myslím, že by to nebyl pro ryby ten pravý zimní klid. Děkuji za laskavou nabídku Vašeho sortimentu, ale zastávám názor, že nechat si vybudovat zahradu od firmy je pro snoby a jiné blbce, člověk přece z toho nemůže mít tu pravou radost, když sám nezaboří ruce do hlíny. Kompozice a realizace zahrad je můj letitý koníček. Když se dívám občas v televizi na pořady s touto tématikou, je to všechno na jednou brdo, na netu to samé, zkrátka současný módní trend. Pokud je vaše firma, jak si myslím kousek od Baumaxu, jezdívám občas okolo a ráda Vás navštívím, skalničkám neodolám a ráda bych si doplnila do jezírka červeně kvetoucí mělkovodní leknín.

Jen si dovolim upravit - nitenky nejsou hmyz ale Polychaet - tedy krouzkovec :)

Dobrý den,
prosím o doplňující informaci. Jezírko před zimou je vyčištěné, v současné době zakryté sítí proti spadu listí ať tam nemusím znovu lézt, pomůcky proti zamrznutí v pohotovosti. Ryby jsou letargické, žáby někam zalezly. Z letošní drobotiny je několik rybiček cca 8 cm velkých, většina /cca 20/ je velikosti 4 cm. Je nutno tuto drobotinu vylovit a přezimovat v chladném akvárku nebo přežijí v jezírku? Taky bych se chtěla zeptat, proč asi 50% drobotiny je přírodně zbarvené /obyč. zelené/. Díky za laskavé odpovědi.