Ja mam 2 guttky. Mlade je nemocny, takze s tim jsem v kontaktu kazdy den (az moc). Dvouletou jsem jako mlade brala na proplazku po posteli kazdy den krome kdyz byla nacpana nebo se sla svlikat. Nevypadala, ze ji to stresovalo. Brala jsem ji hackem, aby se nebala kdyz "na ni jde velka ruka", na posteli jsem ji prekryla rucnikem, takze se mohla rozkoukat a rozmyslet jestli chce "behat" nebo jen koukat. Kdyz chtela jen koukat, lehla jsem si k ni, jinak jsem ji stavela hadodrom (to delam dodneska) - na postel dam par predmetu o ktery se muze zachytit a muze je zkoumat. Miluje silonky (jsou pruhledny, ale nemuze jima prolezt), ponozky (strasne rada do nich leze a snazi se skrz ne protlacit), pruhledny veci celkove (skleneny kafac, celofan...), rada do vseho vleze. Dneska uz ji vyndavam jen kdyz si rekne (1-3x tydne). Da se rict, ze si jako mala okamzite zvykla vyprazdnovat se mimo terarko (neni cune), coz ji zustalo doted. Uz i pochopila, ze nema cenu to drzet dyl nez 3 dny, protoze to jsem nejspis nekde pryc(jednou cekala az se vratim z nemocnice 10 dni, to uz by si byvala dosla tak 3x a uz ji zacpou bylo blbe). Myslim, ze z hada se mazlik jako takovej udelat neda. Nebude se tetelit radosti ze ho beres na proplazku a nebude ti davat okate najevo svoji prichylnost. Ale kdyz mu das sanci a postavis vas vztah na ucte k nemu, budes ho brat jako osobnost se svyma pravama a svoji vuli, pak te obcas dost prekvapi jak je chytrej a pochopis, ze te ma svym zpusobem rad. A kdyz uz ti to da najevo, uplne te tim dostane, protoze o tom neni pochyb a neni to casto (na rozdil od psa, kde uz si toho ani nevazime).