Velkoprdelni. Tak to je dobrej termin. Ja si zrovna marne lamu hlavu co je Fidla zac. Uz je to clen rodiny, ma svy eno nuno terarko. Jo, nasla jsem ho - je proste jen tak malickej, ze se v terku blbe hleda, ale dneska uz vim, kde se tam zdrzuje. Tuhle dostal na nej dost velkou mouchu. Krapet jsem ji prizabila, aby se ji nebal. Ujal se ji zdatne, nacpal se k prasknuti a mam pocit, ze i povyrost. To neni dobry. Uz mam doma dva nahradni Fidlicky v zasobe, kdyby tenhle vyrostl nad prijatelnou hranici. Par dni jsme v terapii nepokracovali, ale momenalni stav je ten, ze jsem zatracenej srab a nedokazu mu tam nechat prst aby k nemu byt i jen dosel, natoz aby ho prelezl. Vcera uz byl tak vydrazdenej tim jak ho honim kolem dokola, ze kdykoli jsem tam dala prst, rozbehl se k nemu zbesilym sprintem, coz me donutilo ucuknout, zarvat a zacit proklinat jeho nevyzpytatelnost a zakernost. Zjistila jsem, ze krome obri castky penez nebo porizeni maly krajticky neni nic co by me dostatecne namotivovalo abych ho nechala prilizt k mymu prstu. Uz do nej umim drcnout zezadu a vyjimecne i zepredu. Dneska se zkusim hecnout a jeste nez ho rozdrazdim, zkusim ho nechat prilizt k prstu. Nejspis se vsadim s pritelem, ze prestane kourit a ja se straslive prekonam v tomhle. Tezky to bude pro oba, tak me to snad motivuje. Dik za slova povzbuzeni. Ja zas obdivuju tebe, ze si tam nechas takovyho velkoprdelniho sedet aniz vis, kam se behem tvy nepritomnosti vrtne. Kdybych vedela, ze mam takovouhle obludu doma a nevedela kde, je to nejspis na odstehovani. Zase poreferuju. Ve stredu jdu zase k doktorce. Prece nejsem podelanej srab. No, mozna jsem.