Ahoj, když jsem četla tvé příspěvky (ohledně tvé fóbie, reakcí a důvodů, proč se pavouků štítíš) mi přišlo, jakobych to psala já sama. Možná jen některé druhy pavouků mi tolik nevadí - jako např. zmíněná třesavka (ta mimochodem umí zlikvidovat obrovského pokoutníka, šikula, viděla jsem její prácičku na vlastní oči a od té doby si je doma tak nějak pěstuju, vždycky je chudinky povysávám jenom když k nám má někdo přijet, aby to nevypadalo blbě, pavouci ve všech rozích A během loňské "sezóny" jich opravdu pár lapily) No ale píšu sem proto, že mě fakt zaujala tvá "léčba" a strašně mě zajímá, jak pokračuješ? Já osobně mám už teď hrůzu z letních nocí, kdy vpodvečer takle doma sedím u PC, přesně jako teď a periferně vidím něco černého rychle se pohybujícího a dřív než na to pomyslím, mé podvědomí to už dávno ví, takže se otočím tím směrem jen abych si potvrdila - je to on, obrovský černý pokoutník. Ztuhne mi celé tělo a hnus a hysterie mi nedovolí z něj spustit oči. Nemůžu se k němu přiblížit a zároveň mám strach, že mi uteče a schová se a to znamená, že v téhle místosti, v tomhle domě rozhodně nebudu v klidu, dokud ho někdo nezlikviduje. Pavouky do určité velikosti jsem se naučila zabíjet (ano, řeším to takto radikálně... ) hlavně proto, že od doby, co bydlíme ve starším renovovaném domku, který měli potvůrky vždy v oblibě, jsem měla sama doma několikrát na výběr - buď se mi ho povede zabít, nebo uteče a to je to nejhorší - vědět, že někde je a nevědět kde... nedokázala bych se k němu přiblížit s hrnkem a papírem a vyhodit ho ven. za prvé bych se k němu dostala na můj vkus moc blízko a za druhé bych měla nutkavou představu, že se vrátí.... TAKŽE, MILÁ SHARKIE, JAK JSI PŘIPRAVENÁ NA LETOŠNÍ SEZÓNU???